Člověk už v počátcích svého vývoje zjistil, že rostliny mu mohou sloužit nejen jako potrava, ale mnohé jsou vhodné i na léčení nemocí, jiné zase zdraví škodí. Už staří Sumerové, Babyloňané a Asyřané poznali celou řadu. Známý Ebersův papyrus, pocházející asi z roku 1500 před n. l. obsahuje hodně receptů s léčivých rostlin.
Egypťané už 4000 let před n. l. pěstovali některé druhy léčivých rostlin. Antická civilizace poznala v dávné minulosti všechny důležité elementární rostliny a jejich odrůdy.
Základ vědeckého poznání léčivých rostlin v Evropě položili Řekové a Římané. Mezi nejznámějších patřili Aristoteles, Anaxagoras nebo Theofrastos a Galenus.
Rozšiřování znalostí o léčivých rostlinách urychlil objev knihtisku. Po jeho objevení se začaly vydávat herbáře.
Epocha herbářů
Herbáře, knihy s opisy rostlin a podrobnostmi o jejich léčivých účincích, začaly být populární v šestnáctém století. Snad nejznámějším je Brunfelsův herbář z roku 1500.
Učenci se snažili vyloučit z botaniky a soudobého léčitelství nevědecké postoje. Velký pokrok v poznání bylin znamenalo použití, nových technických prostředků při analýze rostlinných sloučenin a při výrobě tinktur a extraktů. Věda postupně nahrazovala přírodní léčivé prostředky syntetickou výrobou léků. Bylinářství ustoupilo do úzadí a zdálo se, že naše spojení s přírodou se přetrhává...
Přitažlivost bylin dnes...
Zájem o byliny na krátký čas ožil během první světové války. Vyvolal ho zčásti i nedostatek potravin a léků. V současnosti se medicína opět vrací k léčivým rostlinám. Můžou za to zejména nepříznivé vedlejší účinky chemických prostředků, barviv a syntetických sloučenin, které nás obklopují na každém kroku. To způsobuje zvýšený výskyt alergií a jiné nežádoucí účinky a nemoci. I proto v současnosti narůstá význam bylinek.
V Evropě v současnosti roste asi 1000 druhů léčivých rostlin. Lidové léčitelství používa 800 druhů rostlin v evropské oficiální medicíně asi jen 300 druhů. V České republice roste 500 – 600 druhů léčivých rostlin.