Blog, Strana 16

Člověk už v počátcích svého vývoje zjistil, že rostliny mu mohou sloužit nejen jako potrava, ale mnohé jsou vhodné i na léčení nemocí,  jiné zase zdraví škodí. Už staří Sumerové, Babyloňané a Asyřané poznali celou řadu. Známý Ebersův papyrus, pocházející asi z roku 1500 před n. l. obsahuje hodně receptů s léčivých rostlin.

Egypťané už 4000 let před n. l. pěstovali některé druhy léčivých rostlin. Antická civilizace poznala v dávné minulosti všechny důležité elementární rostliny a jejich odrůdy.

Základ vědeckého poznání léčivých rostlin v Evropě položili Řekové a Římané. Mezi nejznámějších patřili Aristoteles, Anaxagoras nebo Theofrastos a Galenus.

Rozšiřování znalostí o léčivých rostlinách urychlil objev knihtisku. Po jeho objevení se začaly vydávat herbáře.

Epocha herbářů

Herbáře, knihy s opisy rostlin a podrobnostmi o jejich léčivých účincích, začaly být populární v šestnáctém století. Snad nejznámějším je Brunfelsův herbář z roku 1500.

Učenci se snažili vyloučit z botaniky a soudobého léčitelství nevědecké postoje. Velký pokrok v poznání bylin znamenalo použití, nových technických prostředků při analýze rostlinných sloučenin a při výrobě tinktur a extraktů. Věda postupně nahrazovala přírodní léčivé prostředky syntetickou výrobou léků. Bylinářství ustoupilo do úzadí a zdálo se, že naše spojení s přírodou se přetrhává...

Přitažlivost bylin dnes...

Zájem o byliny na krátký čas ožil během první světové války. Vyvolal ho zčásti i nedostatek potravin a léků. V současnosti se medicína opět vrací k léčivým rostlinám. Můžou za to zejména nepříznivé vedlejší účinky chemických prostředků, barviv a syntetických sloučenin, které nás obklopují na každém kroku. To způsobuje zvýšený výskyt alergií a jiné nežádoucí účinky a nemoci. I proto v současnosti narůstá význam bylinek.

V Evropě v současnosti roste asi 1000 druhů léčivých rostlin. Lidové léčitelství používa 800 druhů rostlin v evropské oficiální medicíně asi jen 300 druhů. V České republice roste 500 – 600 druhů léčivých rostlin.

Název: Andělika lékařská (Archangelica officinalis)

Výskyt: Andělika lékařská roste velmi zřídka, ve vyšších polohách a většinou na vlhkých a chráněných místech a při potocích. Je možné si ji i vypěstovat.

Andělika lékařská: Kvete

Andělika kvete aktivně od června do srpna a její zvláštnost je, že je medonosná.

Sběr: Tato rostlina již téměř ve volné přírodě neroste a proto se na lékařské účely pěstuje. Při její sklizni platí pravidlo, že sběr provádíme až druhý rok na podzim, po zasetí na konci vegetačního období. Při sklizni je třeba si dávat pozor  aby se nepřišlo do kontaktu/dotyku se šťávou, neboť při styku s kůží na přímém slunečním světle může vyvolat nepříjemné puchýře.

Andělika lékařská: Použití

Léčivá andělika byla už dříve pěstovaná hlavně proti moru. Její hlavní využití je při uklidnění a posílení nervové soustavy a celého organismu. Doporučuje se používat před namáhavým dnem, zkouškou a pod. Když potřebujete být v dobré duševní kondici. Pro tento účel si připravujeme macerát nebo víno z této rostliny.

Kořen má i jiné léčivé účinky. Je močopudný, čistí krev, působí proti nadýmání, zlepšuje trávení a je pomocný při revmatismu. Působí i při poruchách menstruace a migréně.

V malých dávkách je andělika neškodná, ale při předávkování Vám může způsobit různé potíže.

Recept:

Víno z anděliky:

Nakrájíme kořen anděliky,  5 lžic vložíme do nádoby a následně zalijeme 1l červeného vína a necháme louhovat asi 2 týdny při pokojové teplotě a občas promícháme. Po odstátí přecedíme a přefiltrujeme, ale můžeme také nechat směs usadit a násl

Název: Arnika horská (Arnica montana)
Prha chlumní (arnika)

Výskyt: Tato chráněná bylinka se v České republice ve volné přírodě často nenachází, ale oblibuje vlhké horské louky.

Arnika horská: Kvete

Arnika kvete od června do srpna a najdeme ji v podhorských lesích a horských lesních loukách.

Sběr: Sbíráme téměř celou rostlinu, květy, listy a kořen. Květy sbíráme, když jsou v plném rozkvětu, většinou v červnu, ale bez zákrovu a bez lůžka jen trubkovité a jazykovité květy. Kořen se sbírá na podzim a listy těsně před rozkvětem.

Arnika horská: Použití

Arnika horská se považuje za nejsilnější rostlinný lék vůbec. Její největší hodnotou je, že dokáže léčit krevní sraženiny. Působí na odřeniny a těžké pohmožděniny. Obklad z arniky nejlépe působí na černé nehty. Výborně pomáhá i při svalových bolestech a namožených svalech, otocích, zánětech kostí.

Bylinka má i jiné účinky. Mezi méně známé patří úžasný dezinfekční účinek, takže je možné ní i umývat rány.

Při vnitřním použití podporuje tvorbu krve a proto se používá na chudokrevnost.  Pomáhá i při křečových žilách, revmatismu, ale i při kornatění cév.

Kvůli neobyčejně silným léčivým účinkům je potřeba být opatrný a dodržovat maximální denní dávku pro vnější ale i vnitřní použití. Při vnějším může pálit pokožku a vnitřní použití může způsobit závratě a dokonce až bezvědomí nebo alergické reakce.

Recept:

Arniková tinktura:

Lžíci rozdrcené drogy kořene, listu nebo květu zalijeme 200g čistého lihu (80%) a necháme vyluhovat 10 dní a občasně protřepeme. Potom směs přefiltrujeme nebo přecedíme přes husté plátno. Směs pro zlepšení vzhledu můžeme nechat několik dní usadit a následně opatrně slijeme nebo stáhneme hadičkou.

Název: Sambucus nigra - Bez černý

Výskyt: Roste hojně blízko lidských příbytků, při potocích, pri plotech, na pustých místech vesnic, na okraji lesů a hájů, kolem stavenišť a rumištích.

Bez černý: Kvete

Od května do června.

Sběr: Sbíráme květy a plody. Květy sklízíme na začátku kvetení, kdy jsou prostřední květy ještě zavřené. Květnou drogu lze koupit i v lékárně. Plody sklízíme, když jsou už celkem zralé - černé. Lze je sušit, udělat sirup, běžným způsobem zavařit jako kompot a zalít vínem.

Bez černý: Použití

Čaj z černého bezu je prvotřídním lékem na všechny nemoci z nachlazení. Vyvolává pocení, ničí bakterie, čistí zahleněné průdušky. Má močopudné účinky a mírně prohání, čímž uvolňuje zácpu. Používá se i jako přísada do inhalačních směsí při rýmě a zánětu průdušek. Jako obklad se používá při křečových žilách.

Plody černého bezu tiší bolesti nervového původu. Pomáhají při zánětech nervu, např. trojklanného nervu, sedacího nervu (ischias) ale i při vyskočení meziobratlové ploténky páteře. Při těchto bolestech se doporučuje šálek bezových plodů, odvaru nebo sirupu třikrát denně. Kromě tišení bolestí pomáhá i při léčbě těchto problémů.

Recept:

Bezový sirup:

Na 1 litr čistých, zralých bobulí přidáme 1/4 1 vody, 15 minut pomalu vaříme a pak protlačíme přes síto. Do jednoho litru takto získané šťávy dáme 1/2 kg nerafinovaného přírodního cukru a ještě 10 minut povaříme. Ještě vařící nalijeme do zahřátých lahví a velmi těsně zazátkujeme. Necháme pomalu vychladit, např. pod peřinou. Popíjíme třikrát denně 1/2 dl, nejlépe hned zapijeme vodou, jelikož je sirup příliš sladký.

Název: Jalovec obecný (Juniperus communis)

Výskyt: Stálezelené keře, roztroušené na výš položených, suchých a kamenitých stráních. Daří se mu všude, kde je teplo a sucho.

Jalovec obecný: Kvete

Od dubna do května.

Sběr: Sbíráme dřevo, plody a vršky. Plody jalovce sbíráme na podzim do konce října. Jalovce dozrávají jednou za dva roky. Dřevo se sbírá bez kůry ze silnějších kmenů a větví. Nařízneme je na polínka. Vršky sbíráme od května do září. Drogu je možné koupit i v lékárně. 

Jalovec obecný: Použití

Hlavní léčebné použití jalovce je při močových nemocech, zvlášť při bílkovinách v moči na močové cesty při písku a kamenech v ledvinách. Zlepšuje látkovou výměnu v kloubech, což ji spolu s močopudností předurčuje na léčení revmatu. Používá se na odvodnění organismu a při různých kožních nemocech. Před použitím je vhodné plody rozdrvit, aby se dosáhlo lepšího vyluhování účinných látek. Jalovec pomáhá i při nadýmání, dezinfekci trávicího traktu. Jalovec nesmějí užívat lidé s nemocnými ledvinami a těhotné ženy.

Z plodů jalovce se připravuje i oblíbená koupel, nebo jsou přísadou do různých léčivých odvarů ke koupání.

[gallery columns="4" ids="2635,2636,2637,2638"]

Recept:

Jalovcová lázeň:

8 hrstí plodů a mladých výhonků jalovce vaříme ve dvou litrech vody asi 15 minut. Přecedíme a vlijeme do teplé vanové koupele. Tuto koupel opakujeme dvakrát týdně, 15 -20 minut.

Název: Bříza bělokorá (Betula pendula)

Výskyt: Bříza potřebuje hodně světla a proto ji nejčastěji najdeme ve světlých lesích.

Bříza bělokorá: Kvete

Od dubna do května.

Sběr: Z tohoto krásného stromu, sbíráme hlavně listy hned zjara.

Bříza bělokorá: Použití

Léčivé účinky břízy byly známy už v starých časech a dnešní studie její léčivost jen potvrdili, její značnou močopudnost. Proto se používá a je prvotřídním lékem na nemoci ledvin a močového ústrojí. Posiluje správnou činnost ledvin a pomáhá vylučovat ledvinové a močové kameny.

Odvodňováním organismu pomáhá při vyplavování biologických zplodin při revmatismu, kloubních a srdečních nemocech, přičemž odstraňuje z těla mnoho škodlivých látek a nemá přitom žádné vedlejší účinky a proto je ji možné užívat dlouhodobě.

Uplatnění má i při použití zvenčí, kde čistí a dezinfikuje vlasovou pokožku a podporuje růst vlasů. Jak vnitřně tak i zvenčí dokáže pomoci při revmatických nemocech, kde na obložení bolestivého místa můžeme použít i čerstvé, mladé lístky a následně přikryjeme igelitem, svážeme a necháme působit nejlépe přes noc.

Recept:

Močopudný čaj proti vodnatelnosti:

listy břízy 5(dílů)

list medvědice (nebo brusinky) 3 (díly)

nať zlatobýlu 5

lusky fazolí 2

nať rozrazil 3

nať přesličky 3

2 lžíce směsi zalijeme 6dl vroucí vody, přikryjeme na 15 minut a necháme louhovat. Následně přecedíme a pijeme polovinu ráno a polovinu večer.

Název: Čekanka obecná (Cichorium intybus)

Výskyt: Roste při cestách ale i na sušších pastvinách a mezích.

Čekanka obecná: Kvete

Krása rozkvetlých čekanek nás provází od začátku léta až do pozdního podzimu.

Sběr: Tato bylinka nesnáší odtržení a rychle po něm zvadne i když ji dáme do vody. Nejúčinnější je kořen, ale špatně se vykopává, proto se častěji sbírají jen květní hlávky a občas i okrajové výhonky a také  přízemní listy, ale pouze za pěkného počasí.

Čekanka obecná: Použití

Listy čekanky se doporučují konzumovat jako zdravé saláty i když mají silně hořkou chuť. Její léčivé účinky znali už ve starověkém Egyptě. Čistí krev, ledviny, slezinu a játra.

Je často používána jako důležitá složka čajových směsí na nemoci jater, zmírnění bolesti, žlučových a ledvinových kamenech. Rostlina je mírně močopudná a prohání, ale tímto procesem vyplavuje z organismu přebytečnou žluč a při otravě jater působí jako protijed. Doporučuje se lidem, kteří trpí velmi citlivým žaludkem nebo žaludečními vředy.

Bylinka je úplně neškodná, proto je možné používat ji v kombinaci nebo samostatně a hlavně dlouhodobě.

Recept:

Čekankový vitamínový salát:

Nazbíráme přibližně ve stejném poměru mladé lístky čekanky, pampelišky a vrchní části mladé kopřivy. Posekáme lístky nadrobno a přidáme stejné množství nastrouhaného jablka, trochu citronové šťávy, medu a hnědého nebo hroznového cukru.

Název: Chmel obecný (Humulus lupulus)

Výskyt: Pěstuje se hlavně v chmelnicích, které jsou situované v teplejších oblastech bez větru a se slunečným počasím.

Chmel obecný: Kvete

Kvete v čase od května do srpna v letním období.

Sběr: Z chmelu, této známé rostliny sbíráme šišky, které odtrháváme hned když začínají dozrávat, neboť pod lupínky najdeme drobná semena, která obsahují jeho nejúčinnější látku a to lupulin.

Chmel obecný: Použití

Jeho nejznámější účinek, na který se dodnes využívá je výborné zklidnění celého organismu. Lidé ho často využívají při migréně, potížích v přechodu a nespavosti. Místo škodlivých chemických látek bychom měli při nespavosti vypít před spaním šálek čaje z chmelových šišek, ale pomoct nám může i sáček naplněný těmito šiškami uložený vedle polštáře.

Čaj z chmelu je mírně močopudný a podporuje chuť do jídla, čímž zvyšuje činnost trávicích orgánů. Jeho dezinfekční účinky se používají v čajových směsích proti křečím, poruchám žaludku, ledvin nebo jater.

Při vnějším použití ve formě obkladů poslouží na rány a také na vypadávání vlasů. Musíme si ale dávat pozor, protože v běžných dávkách je chmel neškodný, ale při předávkování může být nebezpečný.

[gallery columns="4" ids="2668,2669,2670,2671"]

Recept:

Čajová směs na potíže v přechodu:

nať alchemilky 5

šišky chmelu 5(dílů)

nať řebříčku 4(díly)

listy benediktu 4

nať routy 3

kořen kozlíku 3

nať třezalky 3

list jmelí 2

nať srdečníku 2

2 lžíce zalijeme 1,5l vroucí vody a necháme louhovat alespoň 20 minut. Následně směs přecedíme a pijeme 2 až 3 krát denně.

Název: Blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus)

Popis: Blahovičník patří do čeledi myrtovité. Je to vždy zelený, rychle rostoucí, mohutný strom. Dorůstá do výšky 45 metrů, ale za ideálních podmínek to může být až 100 metrů. Proto patří k největším stromům světa. Má dva druhy listů, pro mladé větve jsou charakteristické oválné listy stříbrné barvy. Na starých větvích nacházíme úzké, podlouhlé, zelené listy. Ty mají charakteristickou aromu a jsou zužitkované pro jejich léčivé vlastnosti. Květy blahovičníku mohou mít různé zbarvení, mohou být červené, bílé, žluté nebo i růžové.

Výskyt: Blahovičník pochází z východní polokoule, východní Indonésie a Austrálie. Dnes se na komerční účely pěstuje i na jiných místech světa s tropickým a subtropickým podnebím, například v krajinách, jako jsou Španělsko, Portugalsko, Indie, Maroko a podobně. Kromě komerčních plantáži, můžeme blahovičník najít ve volné přírodě na bažinatých místech.

Blahovičník kulatoplodý: Čas kvetnutí, čas sběru

Z blahovičníku se na medicínske účely zužitkovávají hlavně listy. Z těch se následně získává silice. Listy se mohou sbírat po celý rok.

Sběr a zpracování: úzké, podlouhlé, zelené listy rostoucí na starých větvích jsou nejčastěji používanou částí blahovičníku. Zpracovávají se sušením. Je však možné je zužitkovat čerstvé společně se špičkou větví tak, abychom z nich získali éterický olej. V obecnosti je možné říci, že blahovičník, stejně jako mnoho jiných léčivých bylin, je možné použít vnitřně ale také na vnější účely.

Blahovičník kulatoplodý: Složení 

Éterický olej z blahovičníku obsahuje přinejmenším 70% eukalyptolu nebo jinak cineolu. Dále jsou tam zastoupeny třísloviny, flavonoidy, triterpény, fenol karbonové kyseliny, deriváty floroglucinolu a jiné látky, které je možné využít na medicínské účely.

Léčivé účinky: v lidovém léčitelství původních obyvatel Austrálie tzv. Aboriginců se blahovičník od nepaměti používal při léčbě dýchacích potíží, při problémech s bronchitidou, astmou, zánětech průdušek nebo nosohltanu. Blahovičník je vhodným prostředkem, který zlepšuje trávení; činnost žaludku i střev. V posledním desetiletí laboratorní pokusy ukázaly, že blahovičník má:

• protizánětlivé,
• antibakteriální,
• antivirové účinky.

Vnější použití blahovičníku ve formě oleje, balzámu nebo masti, může pomoci při léčbě různých druhů kožních nemocí, ale stejně tak přinést úlevu od revmatických bolestí kloubů při artritidě.

Blahovičník kulatoplodý: Způsoby využití

Blahovičník je možné zužitkovat  různými způsoby. V medicínských, farmaceutických nebo homeopatických přípravcích častokrát najdeme extrakty z této rostliny. Doporučuje se užívat vnitřně i na vnější zdravotní potíže. Můžete si připravit nebo pořídit eukalyptový čaj, éterický olej, eukalyptový olej ale i různé masti nebo balzámy.

Eukalyptus a HillVital produkty

Experti HillVital, tvůrci receptur jednotlivých produktů nezapomněli na blahodárné léčivé účinky eukalyptu. Eukalyptus se společně s jinými známými léčivými bylinami nachází v mnohých HillVital produktech. Najdeme ho v prostředcích určených na regeneraci a revitalizaci různých potíží postižené pokožky. Jde o masti, jakými jsou Dermasoft balzám, Psorisoft balzám, antimykózní balzám a podobně.

Nepovšimnuté nezůstali ani jeho antirevmatické účinky, nenahraditelná vlastnost terapeuticky působit na bolesti, otoky a záněty trpící pohybový aparát. Salikort balzám, Maximum balzám, Master balzám pomáhají řešit mnohé svalové a kloubní potíže.

Upozornění

I přes všechny výhody, které eukalyptus přináší, není vhodný pro každého a za každých okolností. Blahovičník nesmí užívat vnitřně ti, kteří trpí zánětlivými nemocemi žaludku, střev, žlučovodů ani při těžkých jaterních nemocech. Blahovičník může oslabit účinky jiných léčiv.

Stejně tak se nedoporučuje, ba nesmí, používat eukalyptový olej ani mast, na ošetření pokožky kojenců a malých dětí. Lékaři zakazují kojencům a malým dětem inhalaci eukalyptových přípravků.

Recept:

Eukalyptový čaj

Na přípravu čaje potřebujeme jednu čajovou lžičku sušených listů eukalyptu. Tu nasypeme do šálky, zalijeme horkou vodou a necháme louhovat 10 - 15 minut. Tento čaj můžeme pít 3-krát denně po jedné šálce. Nejenom samotné pití čaje, ale i inhalace jeho páry může přinést  zlepšení a úlevu dýchacím cestám.

Název: Hloh obecný (Crataegus laevigata)

Výskyt: Hloh obecný najdeme na okrajích lesa a stráních.

Kvete: Kvete obvykle od května do června a jeho sněhobílé květy se hýří bzučením včel.

Hloh obecný: Sběr

Z hlohu sbíráme květy, jakmile začnou rozkvétat. Můžeme samozřejmě používat i plody a mladé listy, ale jejich účinky jsou mnohem slabší. Sbírat bychom měli výše uvedené části hlavně z divorostoucích hlohů, jelikož v sobě mají nejvíc léčivých látek.

Hloh obecný: Použití

Nejvýznamnější léčebné použití je v jeho vynikajícím působení na časté a nebezpečné srdeční nemoci. Hloh je rostlina srdce, jelikož posiluje a prokrvuje srdeční sval, odstraňuje silné bušení a arytmii, povzbuzuje činnost srdce, výrazně stabilizuje jeho činnost a blahodárně působí při angíně pectoris.

Kromě účinků na srdce reguluje i krevní tlak, hlavně pokud je vysoký, čistí a uvoľňuje vápenaté usazeniny v cévách a tak zlepšuje krevní oběh.

Důležité je uvědomit si, že tato léčivá bylinka působí velmi pomalu po několika týdnech někdy až měsících, proto je potřebné ho užívat pravidelně bez přerušení. Pokud vydržíte účinky jsou překvapivě dobré a hlavně trvalé. Čaj nebo tinktura jsou v omezených množstvích bezpečné, proto není problém ho užívat denně.

Recept:

Hlohová tinktura:

Čerstvou drogu(mladé listy a květ) nakrájíme nadrobno a nasypeme do vhodné nádoby s dobrým uzávěrem a zalijeme pálenkou(vodka resp. Ražná) nebo čistým lihem. Následně necháme asi 14 dní směs louhovat na tmavém místě a občas protřepeme. Následně užíváme 20 až 25 kapek v půl sklenice vody. Používáme dlouhodobě, ale dávku nepřekračujeme.