Blog, Strana 21

Hemoroidy, jinak nazývané také zlatá žíla, jsou oteklé žíly v konečníku. Mezi nejběžnější příznaky patří bolest, svědění nebo krvácení z konečníku a podle odhadů trápí zlatá žíla asi 75% populace.

Boj s tímto problémem je sice zdlouhavý, ale naštěstí existují způsoby domácí léčby hemoroidů, díky kterým se tohoto onemocnění zbavíte v pohodlí svého domova.

Jaká je tedy nejúčinnější domácí léčba zlaté žíly? Zde jsou 3 způsoby jak si můžete pomoci.

1. Sedací parní lázeň

Máte několik možností pro domácí léčbu hemoroidů. Mezi ně patří i sedací parní lázeň s obsahem bylin. Není to však koupel doslova a do písmene. Důležité je  zvolit správnou směs bylin a solí, která dokáže ulevit od problémů se zlatou žilou a rozpustiť ji v horké vodě (nepřivádět do varu). Tuto směs následně nechte vychladit na cca 40 stupňů a nádobu s vodou vložte do záchodu. Pára stoupající z nádoby s bylinnou směsí je ta, v které si budete postižené místo “koupat” - napařovat.

Právě pára s bylinnou směsí sa dokáže dostat na postižené místo, zmírní bolest a podpoří průtok krvi v okolí konečníku. Pokud budete takovou parní lázeň opakovat, může se otok žil zmenšit a přinést vám úlevu od bolestivé zlaté žíly.

2. Balzámem na hemoroidy

Dalším způsobem domácí léčby hemoroidů je používání přírodních balzamů. Při výběru je velmi důležité najít  takový, který působí antisepticky a  protizánětlivě zároveň.

Je také dobré sahat po přírodních balzámech, protože takovou léčbu zlaté žíly nemusíte přerušit a tělo nedostává do oběhu žádné škodlivé látky nebo chemicky zpracované přísady. Výhodou je také najít si balzám na zlatou žílu, který je kompaktně balený, můžete ho nosit kdykoliv se sebou a diskrétně si ošetřit místo podle potřeby.

Mezi nejvhodnější bylinky na zlatou žílu patří:

• Aloe Vera - působí protizánětlivě a tlumí bolest
• Eukalyptus - má velmi silné antiseptické účinky, urychluje hojení a regeneraci
• Vrbová kůra  - která je vyhledávaná hlavně pro její účinky tlumení bolesti

Vhodné bylinky ve formě balzámu, které aplikujete lokálně, vám mohou přinést rychlou úlevu a urychlit  léčbu zlaté žíly.

3. Bylinné čaje - na pití i na obklady 

I bylinné čaje jsou velmi vyhledávanou možností domácí léčby hemoroidů. Dokonce se dají využít dvojím způsobem - na klasické pití nebo na koupele zvenčí.  Na rozdíl od parních koupelí, do tohoto můžete postižené místo přímo namočit. Se správně zvolenými bylinkami se může velmi rychle dostavit požadovaná úleva od bolestivé zlaté žíly.

Nejvhodnější  bylinkovou kombinací na boj proti hemoroidům jsou

• Kokoška pastuší tobolka
• Měsíček lékařský
• Kopřivový kořen
• Heřmánek

Tyto bylinky pohromadě pomáhají hojení a působí protizánětlivě. Takovou směs je dobré pít po dobu 3 týdnů, následně si dát týden přestávku. Sedavé bylinkové koupele používejte podle potřeby.

DOMÁCÍ LÉČBA HEMOROIDŮ TAKÉ ZAHRNUJE 

Změnu životosprávy

Důležitým krokem při léčbě hemoroidů je úprava životního stylu a životosprávy. Je důležité dbát na zvýšený příjem vlákniny, vitamínů C, E, A, D, rutinu a magnezia. Když jsou cévy pevnější, je menší šance, že se v nich vytvoří krevní sraženina, nebo vystoupí ze svého místa.

Dostatek tekutin

Pro zvládnutí hemoroidů je klíčové udržovat dostatečný pitný režim. Pitný režim by se měl skládat převážně z čisté vody a přírodních čajů. Doporučuje se vypít zhruba 3 litry tekutin.

Pohyb

Pokud trpíte hemoroidy, dlouhodobé vysedávání může situaci zhoršit. Raději se věnujte sportům jako je plavání, chůze a dalším lehčím aktivitám. Naopak, silové sporty se nedoporučují.

Správnou hygienu

Nesprávná hygiena může způsobit další komplikace v podobě infekce. Po stolici očistěte okolí análního otvoru vodou (bidet, sprcha) pro ideální péči. Samozřejmostí by měl být co nejjemnější toaletní papír, který můžete jemně navlhčit. Vhodné jsou i speciální vlhčené ubrousky.

Nenechte se více omezovat zlatou žilou! Díky domácím způsobům léčby hemoroidů dostanete svůj problém pod kontrolu!

Bércové vředy, na první pohled neznámé spojení. Jde však o chronické a dlouhodobé onemocnění kůže a žil. Jinak známé i jako vředy předkolení, se vyskytují hlavně v oblasti nohou a trpí ním asi 5% populace. Tyto vředy jsou velmi nepříjemné, bolí a způsobují bolesti i při chůzi. Jak tyto Bércové vředy léčit a jaké jsou příznaky?

BÉRCOVÉ VŘEDY - PŘÍČINY A PŘÍZNAKY

Bércové vředy mohou mít různé příčiny vzniku. Odborníci se však neshodují v přesné primární příčině, co ich způsobuje. Vředy předkolení mohou vzniknout tehdy, pokud se v těle objeví

• Žilní poruchy
• Poruchy látkové výměny (5 až 10% výskytu v souvislosti s cukrovkou)
• Krevní poruchy
• Poruchy nervového systému (skleróza multiplex)
• Poruchy lymfatického systému
• Kožní nádory
• Autoimunitní nemoci

Bércový vřed se projevuje jako:

• ztráta kožní tkáně, může se také zhoršit kvalita kůže
• kůže se může ztenčit a mokvat
• mohou vznikat otevřené rány

Bércové vředy tedy nejčastěji vznikají při problémech s žílami v dolních končetinách. Velice často s nimi musí bojovat i lidé s cukrovkou, u nichž je procento výskytu Bércových vředů vyšší.

JAK LÉČIT BÉRCOVÉ VŘEDY?

Léčba tohoto nepříjemného a bolestivého onemocnění je zdlouhavá. Spočívá hlavně v čištění a dezinfikování postižené oblasti. Vhodné na Bércové vředy jsou bylinkové obklady, např. z řepíku, šalvěje nebo kombinace více druhů bylin na žíly např. listy malin, nebo maceška. Ty pomáhají regenerovat okolí rány a odstranit odumřelé buňky.

Při léčbě Bércových vředů je nejdůležitější čištění rány. Odumřelé tkáně je třeba odstranit a je nutné posílit tvorbu nových.

Už při vyléčených a uzavřených ranách mohou pomoci přírodní masti, které zbytečně nezatěžují organismus, ale pomáhají k regeneraci. Nesmí se ale používat do otevřených ran.

V závislosti od vážnosti stavu Bércových vředů mohou průběh onemocnění zlepšit i  kompresní punčochy. V případě vážnějších stavů je nutné vyhledat lékařskou pomoc a nasadit správné léky. Při léčbě Bércových vředů se kromě jiného využívá i chirurgické odstranění odumřelých tkání. Další možností může být léčba Bércových vředů biolampou. Ta využívá polarizované světlo, které proniká do hloubky až okolo 4 cm. Díky tomu může podle odborníků tlumit bolest a působit na rány protizánětlivě.

Bércové vředy jsou dlouhodobým a velmi nepříjemným onemocněním, které dokáže zkomplikovat život. I přes to, ho můžete dostat pod kontrolu i díky síle přírody.

Osteofyty, jinými slovy kostní výrůstky či kostní ostruhy, nejsou neobvyklým nálezem na kostře člověka. Mohou se objevit všude tam, kde se spojují dvě a více kosti, to znamená v místech kloubního spojení. 

Osteofyty jsou obvykle asymptomatické, to znamená, že jejich přítomnost na kosti či páteři člověka se neprojeví žádnými příznaky. Častokrát jsou objeveny náhodou, na RTG snímku, který byl vyhotoven za jiným účelem. Uvádí se, že menší polovina, přibližně 40 procent pacientů, u kterých byly zjištěny osteofyty, má nějaké bolestivé příznaky.

JAKÉ JSOU PŘÍČINY VZNIKU A RŮSTU OSTEOFYTŮ?

Nejčastěji se osteofyty spojují s degenerativním onemocněním kloubní chrupavky, tedy artrózou. Při artróze se z důvodu trvalého poškození až zániku kloubní chrupavky začnou vytvářet po okrajích kloubu kostní výrůstky. Obecně lze říct, že tvorba osteofytů na těle člověka představuje určitý samoregulační a samoopravný proces, jehož cílem je nahradit poškozené kosti nebo klouby novými kostními tkáňovými strukturami v oblasti poškození.

Příčinou vzniku osteofytů mohou být kromě artrózy, i rozličné úrazy, ať už jsou to zranění kloubů nebo zlomeniny kostí. 

Rizikových faktorů je však více. Kromě degenerace kloubní chrupavky, se osteofyty často objevují i ​​v oblasti páteře a to při degenerativních procesech, které zasahují hlavně meziobratlové ploténky.

Jiným faktorem, který je možno dát do bezprostředního vztahu se vznikem osteofytů, je narůstající věk. Kostní výrůstky se objevují téměř v 90% populace starší 50 let. Výše zmíněné degenerativní procesy při artróze, či degenerativní procesy spojené se zužováním a vysycháním meziobratlových plotének jdou ruku v ruce s narůstajícím věkem. Příčinou osteofytů mohou však být také genetické predispozice, nebo vrozené poruchy skeletu.

OSTEOFYTY: MÍSTA VÝSKYTU

V odborné literatuře se zmiňuje několik druhů osteofytů. Takzvané marginální osteofyty se mohou objevit na okrajích jakýchkoliv kloubů. Centrální osteofyty se vyskytují hlavně na ramenním, bederním a kolenním kloubu.

Kostní výrůstky se objevují i ​​na jiných místech. Jde například o patu, či malé klouby na rukou, jejich prstech a palcích.

Jako následek artrózy či ankylozující spondylitidy ( Bechtěrevově nemoci) se kostní výrůstky nezřídka vytvoří v oblasti krční páteře, nebo křížů. Právě na těchto místech pohybového aparátu mohou kostní výrůstky způsobit nejnepříjemnější a nejbolestivější zdravotní komplikace.

OSTEOFYTY: PŘÍZNAKY

Osteofyty jako takové nejsou bolestivé. Jejich následky na celkový zdravotní stav závisí od místa jejich vzniku a růstu. Na místech velkých kloubů, jakými jsou kyčle a kolena, jejich přítomnost může způsobit omezení rozsahu pohybu a přímé tření dvou kostí při pohybu, což je obvykle příčinou intenzivní bolesti a pocitu ztuhlosti končetin.

Osteofyty se mohou objevit i v místech malých kloubů. Například na zápěstí a prstech, kde se jejich přítomnost projeví nejen bolestí, ale i viditelnými podkožními "boulemi".

Největší komplikací bývají zpravidla osteofyty v oblasti páteře. Zde mohou jako výrůstky obratlů způsobit kompresi, útlak kořenových nervů míchy, ba dokonce míchy samotné. Následkem této komprese bývá radikulární syndrom. Při kompresi kořenových nervů či nervu na určitém místě se projeví nepříjemnými paresteziemi v konkrétním dermatomu, což je oblast inervovaná tímto nervem. To znamená, pichlavou, bodavou a pálivou bolestí, nedostatkem citlivosti a prokrvení konkrétní oblasti.

K nejzávažnějším důsledkům přítomnosti osteofytů na páteři patří intenzivní bolesti hlavy, problémy vylučovacího traktu (problémy s defekací a močením (inkontinence)), či dokonce poruchy pohlavních orgánů (erektilní dysfunkce). Proto lékaři jsou v takových případech nuceni chirurgicky řešit některé následky způsobené přítomností osteofytů.

MOŽNOSTI NATURÁLNÍ POMOCI

Rozsah následků přítomnosti osteofytů na lidské kostře se pohybuje od nuly (tedy žádných komplikací) až k závažným omezením funkce, resp. dysfunkcím některých orgánů. V rámci přírodní terapie máme schopnost řešit problémy, které se nacházejí někde uprostřed těchto dvou extrémů.

Bylinky koncentrované v balzámech dokáží působit proti bolesti, ba dokonce v případě Kapsamax balzámu s jeho účinnou složkou kapsaicinem jsou účinky rozšířeny o úlevu od parastézií. Kapsamax pomáhá správně prokrvovat strnulé a ztuhlé končetiny, čímž do nich vrací cit a odstraňuje bodavou a pálivou bolest.

Vhodným přípravkem, jehož užívání může přinést blahodárné terapeutické účinky je i Calmag. Je to koncentrát kalcia a magnézia doplněný o vitamín D3, který je pro správné vstřebávání vápníku nezbytností.

Přírodní řešení na jisté druhy následků existence kostních výrůstků na lidském skeletu existuje. Je však důležité, abyste předcházeli vzniku osteofytů dodržováním zásad zdravé životosprávy - stravou, udržováním vhodné hmotnosti, správným držením těla, dostatečným pohybem a posilováním svalů a kostí.

Mykóza nehtů je běžná infekce. Velmi často se s ní dostáváme do styku během letních měsíců, kdy trávíme více času zejména na koupalištích a při bazénech. Bakterie způsobující nehtovou mykózu na nohách přetrvávají ve vlhkém a teplém prostředí, kde jsou ideální podmínky pro její přežití. Toto onemocnění, které s sebou nese spoustu nepříjemných pocitů se obvykle řeší léky na předpis. A ačkoliv mohou být účinné, někteří lidé pociťují nepříjemné vedlejší účinky.

V takovém případě je vhodné v boji proti mykóze nehtů použít domácí prostředky. Zde jsou 4 nejlepší tipy, díky kterým dostanete mykózu nehtů pod kontrolu.

1. JEDLÁ SODA PROTI MYKÓZE NEHTŮ

Jedlá soda, kterou máme běžně v kuchyni je skvělým pomocníkem při mykóze nehtů. Dokáže totiž absorbovat vlhkost, která může způsobit a podpořit mykózu. Z jistého amerického výzkumu vyplývá, že jedlá soda zabránila růstu hub v případě 79% testovaných vzorek. V dalších 17% jedlá soda snížila růst hub, z čeho vyplývá, že  jedlá soda prospěšně pomáhá v boji s nehtovou mykózou na nohách .

Jak ji použít?

Pokud vás trápí mykóza nehtů zkuste si trochu jedlé sody nasypat do ponožek, které budete mít obuté. Soda bude absorbovat vlhkost. Jedlou sodu si také při mykóze nohou můžete aplikovat přímo na postižené místo a nechat působit aspoň 10 minut. Tento rituál můžete opakovat několikrát denně.

2. BYLINNÉ MASTI 

Na mykózu nohou dokážou skvěle zabrat i přírodní bylinné masti. Ty díky síle bylin  pomáhají odstranit mykózu nehtů a svědění. Už po první aplikaci dokáží ulevit od nepříjemných pocitů, které může mykóza nehtů vyvolat. Mezi nejúčinnější bylinky v boji proti mykóze nehtů patří Yzop lékařský, Eukalyptus, Jalovec a extrakt z borovic. Právě tato kombinace dokáže být zklidňující , no zároveň léčivá. Přírodní balzámy na mykózu nehtů mají i další výhodu - nezatěžují organismus parabeny, nebo umělými látkami.

3. OCET

Ocet je další běžnou věcí, ktorou v domácnosti máme. Kromě toho, že ho využíváme při vaření nebo čištění, může se využít i při léčbě mykózy nehtů. Mikroorganismy, které způsobují nehtovou mykózu na nohách totiž dokáží žít jen v prostředí s jistým ph. Právě ocet, nebo už zmíněná soda, dokáže ph změnit a tak mykotické mikroorganismy zničit.

Jak ho používat?

Ocet můžete aplikovat přímo na postižené místo nebo si můžete namáčet daný nehet. Lidé s mykózou by tuto kúru měli aplikovat alespoň dvakrát za týden. Ocet je třeba zředit s vodou v poměru 2:1.

4. ČESNEK

Česnek je snad všelékem. Typický pomocník v kuchyni, který dokáže pomoci při léčbě mykózy nohou. Jistá studie dokázala, že právě česnek má silné protiplísňové vlastnosti.

Jak ho použít?

Při mykóze nohou může pomoci nasekaná hlavička česneku. Tu si přiložte na postižené místo, obvažte a nechte působit asi 30 minut. Kúru je třeba opakovat vždy s novým česnekem. Jako alternativu je při mykóze nehtů vhodné používat česnekovou šťávu. S touto kúrou však opatrně, při přikládání čerstvého česneku na kůži může dojít k reakci podobné popálení.

Mykóza nehtů může nepříjemně zkomplikovat život. Pokud se jí chcete zbavit nadobro, je nutné dodržovat i další zásady, jako například:

• Oddělte si ručníky - používat jen jeden na nohy a jiný na tělo a vlasy
• Noste jen bavlněné ponožky - umělá vlákna mohou mykózu zhoršovat
• Obuv vždy po vyzutí vystříkejte antibakteriálním sprejem - zabráníte tak množení baktérií,  které mykózu způsobují
• Doma nechoďte bosí - mohli byste roznášet bakterie, které by se znovu dostávali do kontaktu s kůží
• Povlečení měňte alespoň jednou do týdne
• Vyměněné povlečení i ručníky vyvařte - díky tomu budete mít  jistotu, že bakterie způsobující mykózu nepřežijí.

Nehtová mykóza je dlouhodobý a nepříjemný problém. Přesto nezoufejte. Díky těmto radám si můžete proces léčby zkrátit a zlepšit nejen svůj zdravotní stav, ale i sebevědomí.

Ostruhy na patě jsou upozorněním na to, že něco děláme zle. V tomto případě je to nadměrné a dlouhodobé přetěžování chodidla. Jde o ochranný systém našeho těla před úplným zničením kostí. Bolestivé ostruhy na patě se dají efektivně léčit i díky přírodním zábalům nebo mastím.

JAK VZNIKAJÍ OSTRUHY NA PATĚ?

Ostruhy na patě vznikají tehdy, když je šlacha chodidla vystavená nadměrnému přetížení. Na daném místě vznikají malé mikrotrhliny, v kterých se následně může objevit zánět.

Mezi počáteční příznaky patří bolest v oblasti paty. Pokud je však prvotní příznak ignorovaný a dále dochází k přetížení, tělo spustí samoopravovací proces. Bolavé místo obalí vápníkem, aby nedošlo k úplnému zničení kostí. Tak se vytvoří patní ostruha.

Nejdříve je bolest v patě jen slabá, později se ale stupňuje, začíná být intenzivní a najednou se i běžná činnost, jako chůze, může proměnit na bolestivou nutnost. Tato bolest a pocit, že má člověk něco zapíchnuté v patě jsou obrannou reakcí těla před úplným zničením kostí.

KOHO POSTIHUJÍ OSTRUHY NA PATĚ?

Nejčastěji s nimi mají problémy lidé, kteří se aktivně věnují běhu, nebo ti, kteří se věnují sportu, kde se hodně skáče. Ostruhy na patě se mohou objevit i u obézních lidí, kdy váha těla není rovnoměrně rozložená, nebo príčinou bolesti v patě může být i nekvalitní obuv, která nadměrně tlačí na patu.

Mezi další faktory, které mohou vyvolat ostruhy na patě patří i

• dlouhodobé stání,
• úraz chodidla v oblasti Achillové šlachy,
• revmatické onemocnění,
• nedostatečný strečing.

Když jsou vazy v oblasti úponů na patní kost nepřiměřeně přetěžované, nedostává se jim dostatečné okysličení a výživa. Z toho důvodu tak vzniká zánět, který může způsobit velmi bolestivé pocity a problémy.

JAK OSTRUHY NA PATĚ LÉČIT?

Léčba ostruhy na patě závisí od toho, v jaké fázi se onemocnění nachází. Pokud jde o počáteční fázi a cítíte mírnou bolest paty, nemusíte hned sahat po lécích. Pomoci může i  bylinkový balzám s obsahem kurkumy, kaštanu koňského nebo aloe vera. Právě bylinky dokáží zmírnit bolest paty, regenerovat tkáň a předejít tak dalšímu vývoji ostruhy na patě. Pravidelné natírání je také skvělou formou prevence, kterou si vaše nohy po náročném dni určitě zaslouží.

Léčba si vyžaduje i vnitřní posílení organismu. Na to jsou velmi vhodné bylinkové čaje, které posílí klouby, kosti nebo vazy. Můžete je popíjet, ale zároveň je můžete použít jako obklad na ostruhy na patě. V kombinaci s balzámem, tělo dokáže začít proces regenerace vnitřně i zvenčí a zastavit tak zvápenatění úponu.

Bylinkové koupele

Pro nohy jsou také skvělou prevencí před vznikem ostruhy na patě. Vaše nohy si je zaslouží minimálně dvakrát do týdne, zejména pokud patříte do skupiny aktivních sportovců nebo lidi se zaměstnáním, v kterém musíte dlouhé hodiny stát.

Nezapomínejte ani na kvalitní obuv, která nedráždí úpon ani nedeformuje nohu. Obstarejte si ortopedické vložky do bot a vyměňte ty s tvrdou podrážkou. Tuto investici určitě neolitujete. Pomáhá také masáž nohou, kdy dochází k uvolnění šlach a úponů.

Při problémech s ostruhy na patě je také prospěšné tělu doplnit tekutý kolagén. Ten je nejen skvělou prevencí, ale také působí jako ochrana před opotřebováním kloubů nebo šlach.

Důležitý je také klidový režim. Teda oddych od aktivního sportu, nebo aktivit, při kterých namáháte nohy. Při problémech s ostruhy na patě potřebuje tělo čas na skutečnou regeneraci! I po vyléčení ostruhy na patě začínejte se zátěží velmi opatrně a hlavně postupně s kvalitní obuví a nezapomínejte ani na bylinkovou prevenci v podobě obkladů nebo mastí.

Pokud jsou ostruhy na patě ve fázi, kdy už domácí léčba nestačí, obraťte se na lékaře. Vážnější případy se léčí protizánětlivými léky, injekcemi nebo kortikoidy. Lékař může také naordinovat terapii laserom nebo elektroléčbou. Poslední možností, když  už jsou ostruhy na patě skutečně vážné, je operace, kdy lékař ostrohy odstrání. Doba rekonvalescence po takovém zákroku je obvykle 3 měsíce.

Proto myslete na to,  že nohy nás nosí celý život. Nepodceňujte jejich péči a řešte ostruhy na patě co nejdříve!

Pásový opar je virové, bolestivé onemocnění, které opisuje dráhy nervů a napadá je. Zpočátku se projeví jako náhlá bolest, později se v místě bolesti objeví vyrážky či puchýře, které  zachovávají strupy. Co pásový opar způsobuje a jak si s ním poradit? 

Co způsobuje pásový opar?

Pásový opar patří do kategorie virových onemocnění. Jde o znovuobnovení virů, které v těle zůstali po tom, co člověk překonal plané neštovice. Tento virus může tedy v těle přežít i několik let a objevit se kdykoliv v průběhu života. 

Odborně se pásový opar nazývá herpes zoster a je spojený s bolestí, pálením a vznikem vyrážek nebo puchýřů. Spouštěčem pásového oparu může být věk, trauma, stres nebo nádorová onemocnění. 

Příznaky pásového oparu

Může se projevit u každého, kdo překonal plané neštovice, bez ohledu na věk nebo pohlaví. Statisticky se však herpes zoster objevuje nejčastěji u lidí po dosažení 50. roku života. 

Mezi první příznaky pásového oparu patří pálení a bolest, obvykle na jednom konkrétním místě na těle. Děje se to proto, že virové buňky pásového oparu kopírují dráhy nervů, dráždí je a tak vzniká pocit bolesti. Následně se v místě bolesti začnou objevovat vyrážky či malé puchýře. 

Mezi další příznaky pásového oparu patří i 

• červené skvrny
• svědění
• teplota
• zimnice
• bolest hlavy 
• svalová slabost

Typickým místem, kde se pásový opar objevuje, jsou místa průběhu nervů, tedy mezi žebry na hrudníku nebo v části tváře okolo trojklanného nervu. Dochází k tomu právě tehdy, když se viry způsobující onemocnění dostali do mozkových nervů. 

Pásový opar - prevence a léčba 

Mezi nejúčinnější prevenci před pásovým oparem patří očkování. To je určeno pro lidi po 50. roce života, kteří jsou náchylnější na vznik této infekce. Pokud se už ale u vás pásový opar objevil, je třeba ho léčit. 

Při léčbě pásového oparu hraje důležitou roli stupeň závažnosti onemocnění. V nekomplikovaném průběhu to může pacient zvládnout i sám za pomoci volně dostupných prostředků.

Při problémech s pásovým oparem je prvořadé nastartovat imunitu! Na to je při tomto onemocnění nejvhodnější vitamín B. Právě B-komplex dokáže zvýšit obranyschopnost těla a pomoci mu vypořádat se s pásovým oparem. Kromě toho B-komplex pomáhá při různých infekcích nebo oparech. Posílený imunitní systém pomáhá rychleji hojit rány. 

Od pocitů svědění a pálení pomohou ledové obklady. Stačí když namočíte ručník do studené vody. Tu platí, čím studenější voda, tím větší úleva. Při pásovém oparu můžete použít i ledové gelové obklady. Opatrně však, abyste si nepoškodili i zdravou pokožku. 

Poté, co malé vyrážky zmizí a už nemokvají, můžete využít sílu kapsaicinu. Právě tato látka rozhoduje o tom, zda nerv posune informaci o bolesti. Přírodní masti s obsahem této pikantní látky tak zmírňují podráždění nervů a tím i bolest, kterou pásový opar způsobuje. Mast na pásový opar se však může používat pouze tehdy, když už postižená pokožka nemokvá!

Pri pásovém oparu nezapomínejte na těchto 7 zásad

• Používejte přírodní masti na pásový opar, které nezatěžují zbytečně váš organismus chemickými látkami. Tělo sa tak dokáže rychleji regenerovat. 
• Nedotýkejte se pásového oparu, a potom oka, infekce by se mohla přenést a oko poškodit.
• Dbejte zvýšené hygieně. Nepoužívejte spoločné sklenice, příbory. Vyvarujte se kontaktu s dětmi a lidmi s chronickými nemocemi.
• Používejte jen svůj vlastní ručník a perte si své prádlo zvlášť.
• Posilte svou obranyschopnost organismu, dbejte o zdravou stravu bohatou na vitamíny, správnou životosprávu a dostatek spánku.
• Nesnažte se praskat si puchýře ani do nich nepíchejte.
• Teplo neprospívá pásovému oparu. Vynechte proto sauny nebo solária. 

Pokud se ale pásový opar zhoršuje a neustupují ani průvodní symptomy jako horečka, či zimnice, je třeba vyhledat lékařskou pomoc!

Bechtěrevova nemoc je systémové zánětlivé onemocnění pohybového aparátu. V odborné literatuře se kromě názvu Bechtěrevova nemoc, můžeme setkat i s pojmy, jako jsou ankylozující spondylitida, morbus Bechtěrev, nebo jen zkráceně “Bechtěrev”. Tato porucha patří do velké skupiny revmatických nemocí. Je to autoimunitní onemocnění, pro které je charakteristická nepřiměřená, abnormální reakce imunitního systému. V případě autoimunitních nemocí imunitní systém napadá a poškozuje  vlastní zdravé buňky a tkáně. 

Bechtěrevova nemoc jako taková je nevyléčitelná. Proto je za účelem terapie eliminovat, tlumit její příznaky a zpomalit  procesy poškozující pohybový aparát. Onemocnění se obvykle projeví v rané dospělosti, mezi 15. a 35. rokem života. Vznik nemoci po 40. roku je velmi zřídkavý.  “Bechtěrev” se objevuje hlavně u mužů, a to dvakrát až třikrát častěji než u žen. 

Příznaky Bechtěrevovy nemoci

Počáteční příznaky charakteristické pro Bechtěrevovu nemoc jsou natolik neurčité, že její včasná diagnostika, resp. diagnostika v počátečních stádiích nemoci bývá velmi obtížná. Častokrát je diagnóza ankylozující spondylitidy správně určená až po několika letech od vypuknutí nemoci.

K příznakům zánětu, které se objeví jako první, patří bolest a ztuhlost v dolní části zad, v oblasti křížů, jinými slovy v oblasti tzv. sakroiliakálního kloubu. Zánět při tomto onemocnění může mít projevy podobné chřipce, může být provázený celkovou únavou i zvýšenou teplotou. 

Ale tím nejhorším následkem tohoto zánětlivého onemocnění bývá osifikace nebo kostnatění kloubních chrupavek a vazů, co může vést až do stádia, při kterém jsou pohyby páteře značně omezené. Ke kostnatění kloubů a vazů dochází zejména v oblasti křížů, dále v oblasti hrudní páteře a žeber. Fúze, spojení kostí žeber s hrudní kostí může způsobit vážné problémy s dýcháním, zejména s možností se zhluboka  nadechnout.  

Kromě páteře bývají při Bechtěrevově nemoci často zasaženy i velké klouby kyčlí či kolen. Není  ničím výjimečným ani zánět ramenního kloubu. Vzácněji jsou již záněty a bolesti malých kloubů rukou a prstů.  Ani šlachy a šlachové úpony nejsou chráněny před záněty způsobenými autoimunitními reakcemi, za nimiž stojí toto onemocnění. 

Hlavními příznaky Bechtěrevovy nemoci jsou:

• Bolest v kříži a bederní oblasti páteře
• Intenzivní bolest hlavně v noci a ráno (přičemž po rozcvičení, rozhýbání se bolest ustupuje)
• Bolestí a zánětem jsou zasaženy i šlachové úpony, např. Achilova pata
• Bolest přetrvává více než tři měsíce
• Pocit ztuhlosti hlavně v oblasti dolní části páteře
• Otok velkých kloubů
• Zarudnutí pokožky nad kloubem
• Zvýšená tělesná teplota
• Deformace, poškození kloubů
• Omezení až ztráta možnosti pohybu páteře (pozdní stádium), což vede k invaliditě
• Pro pozdní fázi tohoto onemocnění je typické ohnutí páteře (postoj v předklonu, vysunutá hlava, zaoblené ramena, zploštělý a prohnutý hrudník (kyfóza)
• Může dojít k poškození jiných systémových orgánů (plíce, srdce, ledviny)
• Častým příznakem je zánět oční duhovky, typické zarudnutí a bolest oka

V době, kdy je již páteř deformovaná natolik, že prohnutí trupu směrem dopředu je patrné, bývá pro lékaře určení diagnózy hračkou. Pro Bechtěrevovu nemoc je velmi typické držení těla, které umožňuje lékaři určit diagnózu, jak se zvykne říkat, “od dveří”. 

Příčiny Bechtěrevovy nemoci

Určení příčin vzniku Bechtěrevovy nemoci není dodnes jednoznačné. Vědci se domnívají, že svůj podíl na tom mohou mít infekce. Mluví se také o vlivu virů a bakterií. Jiní vědci se domnívají, že příčinou mohou být poruchy látkové výměny. 

Nevylučuje se ani dědičný faktor. Právě naopak, jeho zastoupení je velmi pravděpodobné. Byla zjištěna jistá korelace mezi antigenem HLA-B27 a vznikem ankylozující spondylitidy. Tento antigen byl zjištěn u 90 procent pacientů trpících “Bechtěrevem”. No existuje i procento populace, které navzdory přítomnosti antigenu HLA-B27 v buňkách, nikdy tímto onemocněním netrpělo.

Další komplikace

Bechtěrevova nemoc jako zánětlivé systémové onemocnění častokrát zapříčiňuje i nesprávné, chorobné fungování vnitřních orgánů. Avšak v případě, že diagnóza “”Bechtěreva” nebyla zjištěna, může při určování příčin vzniku komplikací a nemocí vnitřních orgánů, ať už srdce nebo plic, docházet k omylům. Je proto velmi důležité stanovit diagnózu tohoto onemocnění včas a předcházet tak poškození vnitřních orgánů. 

Možnosti terapie a zpomalení progresu Bechtěrevovy nemoci

Na zmírnění bolesti a zánětu, který doprovází tuto nemoc, lékaři nejčastěji doporučují užívání protizánětlivých léků. Stejně často jsou pacientům předepisovány i tzv. antirevmatika. Problémem vyplývajícím z užívání těchto medikamentů jsou jejich možné vedlejší účinky, které sice zčásti zmírňují jeden zdravotní problém, ale zároveň mohou stát za vznikem dalších potíží a onemocnění.  

V posledních letech se do popředí dostává tzv. biologická léčba. Jde o léčbu založenou na aplikaci biologických látek, proteinů, které přirozenou cestou inhibují a potlačují účinky látek, které jsou zodpovědné za abnormální fungování imunitního systému v případě autoimunitních nemocí. 

V boji proti Bechtěrevově nemoci však hrají hlavní roli změny životosprávy, rozšíření rozsahu pohybových aktivit, a úprava stravy. Je nezbytné zvýšit množství a intenzitu pohybových aktivit, doporučuje se zejména plavání, pravidelné procházky nebo Nordic walking. Vhodný je i tanec, v zimě běžecké lyžování. 

Nezbytností jsou cviky na podporu a zachování elasticity a síly kloubů a svalů páteře.  Je vhodné svěřit se do rukou zkušenému fyzioterapeutovi, který člověka poučí o cvicích a možnostech cvičení doma a samostatně. Doporučuje se každodenní cvičení v rozsahu 15 minut ráno a 20 až 30 minut večer. 

Člověk by měl usilovat o správné držení těla, páteře ať už v leže nebo v sedě. Používat zdravotní ergonomické doplňky, jako jsou matrace, polštáře, židle a podobně.  Blahodárně na zánětem a bolestmi sužovanou páteř působí lázně, masáže a tepelné zábaly. 

Přírodní terapie 

Fytoterapie, stejně jako moderní pozitivní lékařská věda, zatím nedokáže řešit příčiny revmatických onemocnění, jakou je například i Bechtěrevova nemoc. Její pozornost se tedy zaměřuje na potlačení nepříjemných symptomů. Fytoterapie jako bylinná terapie poskytuje účinné prostředky na záněty a bolesti pohybového aparátu. Účinky některých bylin jsou známy již celé staletí, zatímco o účincích jiných se dozvídáme jen postupně díky neustálé zvědavosti člověka, která je jeho charakteristickým postojem k světu.

Účinnou terapií pro všechny, kteří hledají úlevu od zánětu a bolesti kloubů a páteře, může být Maximum balzám. Tato mast obsahuje 19 bylin efektivních při tlumení a zmírnění zánětlivých projevů různých nemocí. Maximum balzám jako přírodní prostředek neobsahuje žádné umělé syntetické látky. Proto se nemusíte obávat negativních důsledků ošetření místa postiženého zánětem. Maximum balzám pomáhá:

• Při zmírnění otoku kloubů a páteře
• Chladit rozpálená místa pokožky způsobené zánětem
• Bojovat proti bolesti     

Mnohé z 19 bylin přítomných v Maximum balzámu jsou světoznámými protizánětlivými prostředky. Jako příklad můžeme uvést kurkumu, rozmarýn, měsíček lékařský nebo eukalyptus.

Za pozornost stojí i produkt Vitago. Jde o kloubní výživu. Obsahuje látky, jakými jsou glukosamin, chondroitin, které jsou nezbytné pro zdraví kloubní chrupavky. Další látky, které jsou zajímavé právě z hlediska jejich příznivého působení proti příznakům a progresu Bechtěrevovy nemoci, jsou například vitamíny C a E nebo minerál selen. Balíček Vitago je vhodným přípravkem pro každého, kdo dbá o zdraví pohybového aparátu, především kloubů jako jedné z jeho základních složek.

Kombinace změn v životosprávě, aktivní pohybové aktivity a užívání přírodních přípravků, ať už jako protizánětlivých, analgetických nebo výživových prostředků, vám v konečném důsledku může přinést úlevu, která vám poskytne příležitost žít aktivním a plnohodnotným životem i navzdory Bechtěrevovy nemoci.

Co je to diskopatie? 

Diskopatie je souhrnným označením degenerativních změn meziobratlových plotének. 

Degenerace ploténky se na začátku projeví její dehydratací, v dalších stádiích dochází k jejímu posunu, deformací a změně polohy jejího tekutého jádra (nucleus pulposus). V pokročilém stavu ploténka ztrácí svou velikost, jinými slovy, zužuje se. Změnou polohy nucleus pulposus může dojít  až k hernií ploténky (posunu ploténky). 

Jaká je funkce plotének?

Hlavním úkolem meziobratlových plotének je spojovat obratle a tlumit nárazy těla. Umožňují odpružení obratlů. 

Jaká je anatomická struktura ploténky?

Zjednodušeně se dá říci, že meziobratlové ploténky, resp. disky se skládají ze dvou částí: vazivového prstence (anulus fibrosus) a hlenovitého (gelového) jádra – nucleus pulposus. 

Pro optimální, správné fungování plotének je nezbytná jejich neustálá hydratace. K udržení pružnosti potřebují látkovou výměnu. Deska se podobá na “houbu”, která při natažení páteře do sebe nasaje výživné látky z okolí a naopak při stlačení vypudí do okolí nepotřebné, odpadové látky. 

Jaké jsou hlavní faktory a příčiny poruch meziobratlových disků, plotének?

Jedním z klíčových faktorů při degeneraci plotének je jejich dehydratace, resp. vysychání jejich jádra - nucleus pulposus. Nejčastěji je příčinou tohoto jevu nesprávné držení těla, nerovnováha zádového a břišního svalstva. Jiným faktorem, který přináší stejné následky, je opakované přetěžování různých partií zad, nesprávný způsob zvedání těžkých břemen a podobně. 

V případě, že je naše držení těla správné, že jsou svaly v rovnováze, naše páteř funguje jako harmonika, natahuje se a stlačuje při každém kroku. V případě chybného držení těla a deformace svalstva dochází k stlačení a natahování páteře minimálně. Důsledkem toho je nedostatečná výživa, resp. podvýživa plotének, která způsobí, že ploténky ztrácejí pružnost a degenerují. 

Dochází k vytlačování plotének mimo okraj obratle, čehož důsledkem bývá často útlak nervových kořenů míchy, případně i samotné míchy, což představuje vážnou neurologickou komplikaci. 

Ploténky postupně tvrdnou (kostnatějí) a pod vlivem prudkého pohybu nebo nadměrné zátěže mohou prasknout, což má za následek vytlačení, vytečení hlenovitého jadra.

Zvýšený tlak na obratle vzniká například při dlouhodobém sezení, nadváze, ochablých stabilizačních svalech, zvedání těžkého břemena, v důsledku zvýšeného tlaku mezi obratlí dochází k vyklenutí disku, meziobratlové ploténky.

Jaké druhy diskopatie známe?

Mezi obratli se od druhého krčního obratle (C2-C3 nebo C2/3) po první křížový (L5-S1 nebo L5/S1) nacházejí meziobratlové ploténky (disky). Mezi prvním a druhým obratlem krční páteře se ploténky nenachází. Všech plotének je spolu 23. 

Obvykle se rozlišují čtyři základní souhrnné druhy diskopatie. Jejich názvy jsou odvozeny od oblasti páteře, v níž se poškozená ploténka nachází. Odborná literatura tedy rozlišuje: cervikální diskopatii, torakální diskopatii, lumbální a lumbálnosakrální diskopatii. Poškození konkrétní ploténky se zvykne lokalizovat přesněji, zadáním konkrétních čísel obratlů, mezi nimiž se ta, která konkrétní ploténka nachází. Tak se například mluví o diskopatii C4 - C5, kde značka C je označením cervikální, tedy krční páteře a čísla 4 a 5 označují pořadová čísla obratlů od vrchu (to znamená, od hlavy směrem k pánvi). 

Meziobratlové ploténky jsou vazivem pevně spojené s tělem obratle. Nejsou inervované a teda nejsou zdrojem bolesti, nezpůsobují bolest. Proto je jednoduchá diskopatie často jen náhodným nálezem na snímcích RTG či jiné zobrazovací techniky, přičemž ty byly provedeny za účelem diagnostiky jiné poruchy. 

Problém nastává až pri vytlačení ploténky. Zatlačení ploténky může způsobit mnoho nepříjemnosti, může způsobit kompresi míšních nervových kořenů nebo  samotné míchy. V takovém případě se častokrát objeví projevy radikulárního syndrómu, teda parestézie, píchání, bodání, ostrá bolest, trnutí končetin. Místo bolesti a parestezie závisí na konkrétním nervovém kořenu míchy, který podléhá kompresi. 

Jemný posun ploténky (do 3 mm)  mimo okraj obratle bez poškození jádra (nucleus pulposum) se odborně nazývá bulging ploténky. Vytlačení ploténky nad 3 mm mimo okraj těla obratle nebo poškození jádra ploténky posunem disku sa nazývá hernie. Ta se dá blíže specifikovat pojmy, jako jsou protruze, která označuje vytlačení ploténky bez přerušení prstence nebo extruze, při které dochází k prasknutí vazivového prstence. V pokročilých stádiích degenerace není ničím výjimečným vytlačení ploténky ne mimo okraj těla obratle, ale přímo do těla obratle. V takovém případě hovoříme o tzv. Schmorlých uzlech.

Pokud se z degenerovaného disku oddělí malá část, mluvíme o sekvestry. Tento stav může představovat skutečné nebezpečenství, proto se častokrát musí řešit tento stupeň diskopatického poškození chirurgicky.

Jaké přírodní přípravky mohou přinést úlevu v případě, že poškození ploténky způsobuje nepříjemné bolestivé stavy?

Samozřejmě, že ne vždy, naopak dalo by se říci, že jen zřídka dojde k takovému závažnému stavu, jako je rozpad, či oddělení části od disku. U většiny příznakových diskopatií jde o menší komprese nervových kořenů, což způsobí radikulární syndrom. V případě parestezií je jedním z možných řešení ošetření končetin, resp. postižených partií terapeutickým použitím účinných přírodních mastí. 

Kapsamax balzám od HillVital je produktem, jehož unikátní, původní receptura je určena právě na řešení lehčích neurologických problémů s inervací oblasti. V případě píchání, bodání, nedostatečného prokrvení a částečného trnutí nebo znecitlivění končetin je tím nejlepším, co můžete udělat, aplikace masti s obsahem kapsaicinu. Ta může vrátit původní citlivost končetinám a odstranit další nepříjemné příznaky provázející radikulární syndrom.

V případě, že bolestivé stavy, brnění končetin delší dobu nepolevují, je nutná návštěva lékaře, který provede potřebná vyšetření, zjistí rozsah poškození plotének a stanoví nejúčinnější léčbu. Užívání přírodních mastí proti brnění, bodání a na podporu prokrvení končetin vám však ani v tomto období nemůže nijak poškodit. Jejich účinky budou naopak vždy pozitivní.

Co je to diskopatie? 

Diskopatie je souhrnným označením degenerativních změn meziobratlových plotének. 

Degenerace ploténky se na začátku projeví její dehydratací, v dalších stádiích dochází k jejímu posunu, deformací a změně polohy jejího tekutého jádra (nucleus pulposus). V pokročilém stavu ploténka ztrácí svou velikost, jinými slovy, zužuje se. Změnou polohy nucleus pulposus může dojít  až k hernií ploténky (posunu ploténky). 

Jaká je funkce plotének?

Hlavním úkolem meziobratlových plotének je spojovat obratle a tlumit nárazy těla. Umožňují odpružení obratlů. 

Jaká je anatomická struktura ploténky?

Zjednodušeně se dá říci, že meziobratlové ploténky, resp. disky se skládají ze dvou částí: vazivového prstence (anulus fibrosus) a hlenovitého (gelového) jádra – nucleus pulposus. 

Pro optimální, správné fungování plotének je nezbytná jejich neustálá hydratace. K udržení pružnosti potřebují látkovou výměnu. Deska se podobá na “houbu”, která při natažení páteře do sebe nasaje výživné látky z okolí a naopak při stlačení vypudí do okolí nepotřebné, odpadové látky. 

Jaké jsou hlavní faktory a příčiny poruch meziobratlových disků, plotének?

Jedním z klíčových faktorů při degeneraci plotének je jejich dehydratace, resp. vysychání jejich jádra - nucleus pulposus. Nejčastěji je příčinou tohoto jevu nesprávné držení těla, nerovnováha zádového a břišního svalstva. Jiným faktorem, který přináší stejné následky, je opakované přetěžování různých partií zad, nesprávný způsob zvedání těžkých břemen a podobně. 

V případě, že je naše držení těla správné, že jsou svaly v rovnováze, naše páteř funguje jako harmonika, natahuje se a stlačuje při každém kroku. V případě chybného držení těla a deformace svalstva dochází k stlačení a natahování páteře minimálně. Důsledkem toho je nedostatečná výživa, resp. podvýživa plotének, která způsobí, že ploténky ztrácejí pružnost a degenerují. 

Dochází k vytlačování plotének mimo okraj obratle, čehož důsledkem bývá často útlak nervových kořenů míchy, případně i samotné míchy, což představuje vážnou neurologickou komplikaci. 

Ploténky postupně tvrdnou (kostnatějí) a pod vlivem prudkého pohybu nebo nadměrné zátěže mohou prasknout, což má za následek vytlačení, vytečení hlenovitého jadra.

Zvýšený tlak na obratle vzniká například při dlouhodobém sezení, nadváze, ochablých stabilizačních svalech, zvedání těžkého břemena, v důsledku zvýšeného tlaku mezi obratlí dochází k vyklenutí disku, meziobratlové ploténky.

Jaké druhy diskopatie známe?

Mezi obratli se od druhého krčního obratle (C2-C3 nebo C2/3) po první křížový (L5-S1 nebo L5/S1) nacházejí meziobratlové ploténky (disky). Mezi prvním a druhým obratlem krční páteře se ploténky nenachází. Všech plotének je spolu 23. 

Obvykle se rozlišují čtyři základní souhrnné druhy diskopatie. Jejich názvy jsou odvozeny od oblasti páteře, v níž se poškozená ploténka nachází. Odborná literatura tedy rozlišuje: cervikální diskopatii, torakální diskopatii, lumbální a lumbálnosakrální diskopatii. Poškození konkrétní ploténky se zvykne lokalizovat přesněji, zadáním konkrétních čísel obratlů, mezi nimiž se ta, která konkrétní ploténka nachází. Tak se například mluví o diskopatii C4 - C5, kde značka C je označením cervikální, tedy krční páteře a čísla 4 a 5 označují pořadová čísla obratlů od vrchu (to znamená, od hlavy směrem k pánvi). 

Meziobratlové ploténky jsou vazivem pevně spojené s tělem obratle. Nejsou inervované a teda nejsou zdrojem bolesti, nezpůsobují bolest. Proto je jednoduchá diskopatie často jen náhodným nálezem na snímcích RTG či jiné zobrazovací techniky, přičemž ty byly provedeny za účelem diagnostiky jiné poruchy. 

Problém nastává až pri vytlačení ploténky. Zatlačení ploténky může způsobit mnoho nepříjemnosti, může způsobit kompresi míšních nervových kořenů nebo  samotné míchy. V takovém případě se častokrát objeví projevy radikulárního syndrómu, teda parestézie, píchání, bodání, ostrá bolest, trnutí končetin. Místo bolesti a parestezie závisí na konkrétním nervovém kořenu míchy, který podléhá kompresi. 

Jemný posun ploténky (do 3 mm)  mimo okraj obratle bez poškození jádra (nucleus pulposum) se odborně nazývá bulging ploténky. Vytlačení ploténky nad 3 mm mimo okraj těla obratle nebo poškození jádra ploténky posunem disku sa nazývá hernie. Ta se dá blíže specifikovat pojmy, jako jsou protruze, která označuje vytlačení ploténky bez přerušení prstence nebo extruze, při které dochází k prasknutí vazivového prstence. V pokročilých stádiích degenerace není ničím výjimečným vytlačení ploténky ne mimo okraj těla obratle, ale přímo do těla obratle. V takovém případě hovoříme o tzv. Schmorlých uzlech.

Pokud se z degenerovaného disku oddělí malá část, mluvíme o sekvestry. Tento stav může představovat skutečné nebezpečenství, proto se častokrát musí řešit tento stupeň diskopatického poškození chirurgicky.

Jaké přírodní přípravky mohou přinést úlevu v případě, že poškození ploténky způsobuje nepříjemné bolestivé stavy?

Samozřejmě, že ne vždy, naopak dalo by se říci, že jen zřídka dojde k takovému závažnému stavu, jako je rozpad, či oddělení části od disku. U většiny příznakových diskopatií jde o menší komprese nervových kořenů, což způsobí radikulární syndrom. V případě parestezií je jedním z možných řešení ošetření končetin, resp. postižených partií terapeutickým použitím účinných přírodních mastí. 

Kapsamax balzám od HillVital je produktem, jehož unikátní, původní receptura je určena právě na řešení lehčích neurologických problémů s inervací oblasti. V případě píchání, bodání, nedostatečného prokrvení a částečného trnutí nebo znecitlivění končetin je tím nejlepším, co můžete udělat, aplikace masti s obsahem kapsaicinu. Ta může vrátit původní citlivost končetinám a odstranit další nepříjemné příznaky provázející radikulární syndrom.

V případě, že bolestivé stavy, brnění končetin delší dobu nepolevují, je nutná návštěva lékaře, který provede potřebná vyšetření, zjistí rozsah poškození plotének a stanoví nejúčinnější léčbu. Užívání přírodních mastí proti brnění, bodání a na podporu prokrvení končetin vám však ani v tomto období nemůže nijak poškodit. Jejich účinky budou naopak vždy pozitivní.

Výron v kotníku je nepříjemný, ale častý úraz. Bolí a limituje naše možnosti pohybu. Ne vždy mu navzdory opatrnosti, víme předejít či zabránit. Víte, jak se z toho dostat co nejdříve?

Pomoc je nablízku a je snadno dostupná! Najdete zde bylinné masti i praktické rady, jak si člověk může pomoci zcela sám.

Jedním z tradičních způsobů terapie vymknutí kotníku je ošetření postižených míst analgetickou mastí. Ještě před stoletím byl obsah většiny těchto mastí čistě a výhradně přírodního, bylinného původu. Dnes už je to přesně naopak. Trh zaplnily přípravky většinou umělého, syntetického původu. Cílem HillVital je proto udržet receptury přírodních bylinných přípravků, které jsou velmi účinné a zároveň léty používání osvědčené.

Na řešení nepříjemné akutní fáze výronu kotníku je zde Salikort balzám. Působí analgeticky, chladí poraněné místo a v neposlední řadě působí hojivě, čímž zrychluje čas nutný na zotavení.

Salikort balzám:

• může eliminovat otok kotníku
• může přinést úlevu od bolesti vymknutého kotníku
• může pomoci odstranit krevní podlitiny

Ošetření postiženého místa Salikort balzámem přináší úlevu i svým chladivým účinkem. Eukalyptus, jako jedna ze 14 bylinných složek balzámu, způsobuje tento příjemný efekt, který přináší zraněnému kotníku úlevu. Další bylinky, každá svou jedinečnou kvalitou, přispívají k celkovému zmírnění bolesti.

OPATRNOSTI NENÍ NIKDY DOST

Výron kotníku je poraněním vazů, které spojují kosti bérce - píšťalu (tibia), jehlici (fibula) - s kostí a klouby chodidla. Vymknutí kotníku je častokrát překročením přirozeného rozsahu pohybu, což má za následek natažení nebo natržení vazů, jejichž úkolem je držet kotník ve správné poloze. Tento úraz obvykle doprovází akutní bolest, otok, podlitina, modřina.

Příčiny výronu v kotníku mohou být různé. V 85% všech případů bývá postižen komplex vazů vnějšího kotníku, z čehož vyplývá, že vnitřní struktury vazů kotníku jsou postiženy jen zřídka.

Nejčastěji se vymknutý kotník spojuje se sportem. Nicméně obecně lze říci, že se může přihodit komukoliv, kdykoliv, kdekoliv. Špatné našlápnutí na nerovném povrchu během procházky, nevhodná obuv nebo kontakt s nohou soupeře během fotbalového zápasu, to vše může být příčinou výronu kotníku - natažení, popřípadě natržení vnějších nebo vnitřních vazů kotníku.

Za rizikové lze označit i nošení bot s vysokým podpatkem. Zúžená nosná plocha chodidla je v tomto případě značně omezená a vratká, což může velmi snadno vést k podvrtnutí kotníku.

STUPNĚ ZÁVAŽNOSTI VÝRONU KOTNÍKU

Podstatou zranění je natažení nebo také natržení či v nejzávažnějším případě přetržení jednoho nebo skupiny vazů, které drží kotník ve správné poloze. Proto se výrony kotníku dělí podle závažnosti do tří stupňů, přičemž se navzájem odlišují podle doby léčení a rekonvalescence:

• 1. stupeň (mírný):

Natažení vazů bez jejich mikroskopického natržení. Otok je mírný, stejně i citlivost postižených struktur. Funkčnost je narušena minimálně nebo vůbec. Nedochází k pohmoždění ani mechanické nestabilitě kotníku. Zatížení kotníku nepřináší vážnější problémy.

• 2. stupeň (středně závažný):

Při tomto stupni se objeví částečná mikroskopická ruptura se středně silnou bolestí, otokem a citlivostí postižené oblasti, což má za následek mírné až středně závažné omezení funkce a mírnou až středně závažnou nestabilitu kotníku. Zatížení je obvykle omezené a bolestivé.

• 3. stupeň (závažný):

Nejzávažnější stupeň výronu kotníku představuje totální ruptura vazu. Jejím následkem dochází k silným otokům, krevním výronům a intenzivním bolestem. Kotník ztrácí funkčnost - objevují se výrazné abnormality pohybů kotníku, kotníková nestabilita, pohmožděniny. Zatížení kotníku v tomto stupni je kvůli intenzivní bolesti nemožné.

SYMPTOMY VÝRONU KOTNÍKU

Existuje několik základních příznaků, které se objevují při výronu kotníku. Intenzita příznaků do velké míry závisí na rozsahu poškození kotníku, resp. na stupni závažnosti. Obecně je možné všechny hlavní symptomy shrnout do několika bodů:

• bolest na dotek, bolest při pohybu, nebo trvalá bolest
• otok
• podlitiny, modřiny
• omezený rozsah pohybu
• kotníková instabilita, nestabilita kloubu
• neschopnost chůze
• nelze zatěžovat kotník (našlapování na postižený kotník)

Obecně by člověk neměl zanedbat žádný úraz. Ačkoliv vypadá zranění na začátku banální, nepodceňujte ho a navštivte svého lékaře. V případě závažnějšího výronu kotníku je jeho úkolem vyhodnocení stavu a míry poškození, především vyloučení zlomeniny nebo jiných komplikací.

TRADIČNÍ ZÁSADY DOMÁCÍ TERAPIE

Existuje několik terapeutických přístupů, kterými je možné řešit následky výronu kotníku. Vše závisí na stupni závažnosti a intenzity úrazu. K dispozici ke zlepšení stavu je několik tradičních konzervativních kroků, které by vám mohly přinést úlevu. V angličtině jsou tyto zásady shrnuty do akronymů RICE. Tyto zásady je třeba dodržovat alespoň prvních 24-72 hodin po úrazu.

• Rest: nezbytností je odpočinek a nezatěžování postiženého místa (např. odlehčení berlemi)
• Ice: ledování postiženého místa
• Compression: potřebné je stažení (komprese) postiženého místa elastickým obvazem, což umožní jeho stabilizaci
• Elevation:  příznivý účinek zpravidla přináší i zvýšit polohu postiženého místa tak, aby byla noha v úrovni kyčlí. Tím se sníží přísun krve a zredukuje otok.
• K těmto zásadám je častokrát nutné přidat ještě něco. Přípravky proti intenzivní bolesti. Lékaři tradičně předepisují syntetické farmaka proti bolesti. Jejich užívání může představovat jisté riziko různým oblastem lidského organismu. Potvrzené byly neblahé účinky některých léků na trávicí trakt a kardiovaskulární systém.
• Potvrzeno byly neblahé účinky některých léků na trávicí trakt a kardiovaskulární systém.

Alternativním řešením k těmto medikamentům jsou přírodní produkty. Z přírodních balzámů HillVital vám dáváme do pozornosti Salikort balzám, který může v případě prvního a druhého stupně závažnosti výronu kotníku řešit problémy s ním spojené a zkrátit délku procesu hojení.

Intenzivní bolesti kloubů jsou hlavním příznakem pokročilejšího stádia artrózy. Ta představuje onemocnění, které způsobuje postupné, nevratné poškození kloubů. Všechno začíná pocitem ranní ztuhlosti, která po krátkém čase a rozpohybování ustoupí. Ale v pozdějším stádiu progresu nemoci je bolest kloubů přítomná ve dne v noci, při pohybu i klidu.

Artróza je degenerativní onemocnění kloubní chrupavky. Deformaci chrupavky doprovázejí další s ní související změny ve struktuře kloubu, okolních tkání a kostí. Příčin artrózy může být hned několik. Tou základní je opotřebení kloubní chrupavky. To se objevuje poprvé kolem 20. roku života člověka. S narůstajícím věkem se osteoartritické symptomy zhoršují. V populaci nad 60 let je výskyt artrózy nad 60 procent. 

Degenerativní procesy kloubní chrupavky jsou nevratné. Kloubní chrupavka nemá možnost obnovy. Medicína si proto klade za cíl zpomalovat degenerativní změny ve struktuře chrupavky, eliminovat bolestivé stavy, zachovat, případně zlepšit kvalitu života. 

Typy artrózy

V lidském těle se nachází více než 230 kloubů, tj pružných spojení mezi dvěma nebo více kostmi. Artróza jako patologické poškození kloubní chrupavky a může postihnout mnohé z nich. Medicína v závislosti na umístění kloubu na určitém místě lidského těla rozlišuje a pojmenovává různé typy artróz. Nejznámější a snad nejčastěji se vyskytující jsou onemocnění postihující tzv. váhonosné klouby. To znamená ty, na kterých spočívá váha lidského těla. Jde hlavně o kolenní klouby, kyčelní klouby, meziobratlové klouby páteře a podobně. Zároveň ničím výjimečným nejsou ani poškození malých kloubů rukou. K nejznámějším typům artrózy patří:

• Gonartróza - onemocnění kolenního kloubu
• Koxartróza - onemocnění bederního kloubu
• Spondylartróza - onemocnění meziobratlového kloubu páteře
• Omartóza - onemocnění ramenního kloubu
• Osteoartróza ruky
• Rizartróza - poškození sedlovitého kloubu palce
• Nodální osteoartróza kloubů prstů rukou
• Heberdenova artróza - poškození koncových kloubních prstů
• Bouchardova artróza - poškození středních kloubů prstů

Předcházejme artróze

Stárnutí je nevratný proces. Člověku nezbývá než se co nejlépe vypořádat se změnami, které jdou ruku v ruce s přibývajícími léty. V případě artrózy se její výskyt s přibývajícím věkem zvyšuje. Přesto je možné zavést ve svém životě několik pravidel, které nám pomohou minimálně částečně zpomalit progresi tohoto nepříjemného onemocnění. Tak se nám alespoň částečně ukáže správná cesta k zdravým, resp. zachovalým kloubům.

Redukce nadváhy

Prvním pravidlem je zbavení se nadváhy nebo obezity. Je zřejmé, že v mnoha případech nejde o jednoduchou úlohu. Obezita může mít genetické příčiny a tak není jednoduché změnit jednou určené genetické karty. Ale netřeba se vzdávat. Lékaři vám mohou poradit jak změnit stravu, nasadit dietu nebo začít s aktivním pohybem a cvičením pod vedením zkušeného fitness trenéra.

Obezita je příčinou mnoha zdravotních problémů, nemoci pohybového aparátu nevyjímaje. Váhonosné klouby, tedy zejména kolenní, kyčelní, meziobratlové klouby páteře trpí při obezitě a nadváze. Jsou soustavně přetěžovány a z tohoto důvodu se poměrně časně objevují bolestivé stavy.

Společnost HillVital nabízí svým zákazníkům pár přírodních přípravků, které mají za úkol spalování tuků a tím redukci nadváhy - přebytečných kilogramů. Můžete vyzkoušet balíček Vitasilk nebo si pochutnat na čaji Silk, jehož bylinná receptura je stejně cílená na redukci nadváhy.

Od nedostatku pohybu k aktivitě

Nedostatek pohybu, stejně jako obezita, jsou přímými nebo nepřímými příčinami mnoha zdravotních problémů. Nedostatek pohybu se v současnosti může mnohým jevit jako celospolečenský problém. Jeho příčinu mnozí hledají ve změně pracovních návyků a technologických inovací zasahujících každou sféru lidského života. (Počínaje průmyslovou výrobou konče novými formami zábavy, trávení volného času). Pozitivem jsou hlasy napomínající širokou veřejnost k opětovnému návratu k různým formám sportovních a pohybových aktivit.

Nedostatek pohybu vede k oslabení a ochabnutí všech partií tvořících strukturu pohybového aparátu - svalů, kloubů, kostí apod. Je pro člověka tedy nezbytné udržovat, pro jeho vlastní dobro, tělo v optimální kondici. Pokud se u člověka projevily první nepříjemné příznaky artrózy, neznamená to, že je třeba vyřadit ze života pohyb. Naopak, je nutné věnovat se takovým aktivitám, které jsou k postiženému místu šetrné, ale nijak neškodí jiným částem těla. 

Upravená a obohacená strava

Někdo moudrý, pravděpodobně jakýsi gurmán, přišel s tvrzením, že jsme tím, co jíme. Mnohoznačnosti až vážnost tohoto tvrzení zajistila této moudrosti její široké a časté uplatnění. Je nepochybné, že naše stravovací návyky, potraviny a nápoje, které denně konzumujeme, mají bezprostřední dopad na naše zdraví, ať už tělesné nebo psychické. 

Za dlouhá léta poznávání přírody se člověk naučil něco o tom, co mu prospívá a co mu škodí. Dnešní věda a medicína toto poznání pozvedla na vyšší úroveň. Dnes víme s jistotou říci, které látky prospívají pohybovému aparátu jako celku nebo kloubům jako jeho jedinečným částem. Například, je všeobecně známo, že kouření a nadměrné požívání alkoholických nápojů neblaze působí, pravděpodobně na všechny části lidského organismu. Stejně víme, jaký druh stravy upřednostnit k dosažení lepší fyzické kondice.

I přesto, že artróza představuje nepříjemné onemocnění, které postupně stále více ztěžuje trpícímu člověku běžné činnosti, správnou životosprávou lze její progres zastavit. Tři zmíněné kroky - redukce nadváhy, aktivní pohyb, zdravá a výživná strava - jsou schopny ulevit od bolesti, zpomalit proces degenerace kloubů a tím prodloužit člověku roky aktivního života. Zařazení těchto postupů do každodenní rutiny určitě stojí za pokus.