Blog, Strana 24

Zimní měsíce to není jen lyžování, Vánoce, Silvestr. Je to také období v roce, kdy pacienti s kožními problémy procházejí nejtěžším obdobím. Pokud i vy patříte mezi ty, jejichž celoročně trápí kožní problémy, čtěte dál. Zjistíte, jak svou pokožku chránit. 

Proč pokožka v zimním období trpí? 

V zimním období se kožní onemocnění zhoršují, nabírají na intenzitě, vyžadují si složitější péči. Proč tomu tak je?

K tomu, aby byla pokožka zdravá, potřebuje vodu a přírodní oleje. Ty jí pomáhají s udržováním hydratace a zvyšují její obranyschopnost. V zimním období úřadují takové faktory, které z ní přímo sají vodu a oleje. Příčiny tkví nejen v nízkých zimních teplotách, ale i v nízké úrovni vlhkosti. Do toho přichází i domácí vytápění a nedostatek slunce, které dodává tělu vitamín D. Pokožka tehdy reaguje a stává se extrémně suchá nebo dehydratovaná. 

Kromě zhoršení kožních nemocí může být zimní počasí důvodem i pro vzplanutí nových kožních potíží. Nejčastěji se setkáváme s tím, že se objeví:

• Dermatitida (zánět kůže provázený tvorbou suchých a svědivých míst)
• Rosacea (vyrážky a malé červené hrbolky na kůži)
• Chladová kopřivka (svědivé hrbolky, které trvají pouze dočasně 1-2 hodiny po vystavení chladu)
• Lupénka

Ničím výjimečným není, pokud i zdravá pokožka podlehne zimnímu počasí. Tehdy kůže svědí, zčervená a olupuje se. Časté jsou také záněty kůže, puchýře, hrbolky nebo šupinaté skvrny. I taková nepěkná umí být zima. 

Jaká je péče o pokožku v zimě?

Léčba závisí na závažnosti kožních projevů. V prvním kroku se zaměřte na opětovnou hydrataci pokožky a zklidnění.. 

• Sáhněte na balzámy, oleje nebo krémy. Pokožku natírejte hned po koupeli nebo sprše. Tehdy dokáží uzamknout vlhkost. V obsahu hledejte takové látky jako ureu nebo kyselinu mléčnou. Kromě nich vybírejte produkty s obsahem aloe vera, měsíčku, arniky nebo heřmánku. Je to to nejlepší, co příroda nabízí. 
• Používejte jemné přípravky k čištění, které jsou určeny k ošetření citlivé pokožky.
• Vyhněte se výrobkům s obsahem alkoholu a parabenů. Zvažte i nad vůní výrobků. Voňavé produkty pro péči o pokožku mohou obsahovat "tvrdé" chemické látky. Osoby s citlivou pokožku mohou na ně reagovat špatně. Jistotou máte pouze v přípravcích bez umělých vůní a barviv.
• Méně vytápějte. I když se jeví jako skvělý nápad soustavně vytápět a uniknout tak zimě, přehřáté místnosti nasávají vlhkost ze vzduchu. V noci zkuste vypnout teplo úplně.
• Zvlhčovače vzduchu. Právě zvlhčovač může být ten, co přinese do bytu či domu zpět potřebnou vlhkost. 

U větších projevů sa nechte vyšetřit u dermatologa. Ten pravděpodobně předepíše léky nebo masti na lokální použití. Zejména, když jde o lupénku, ekzém, seboreu nebo rosaceu.

S postupným poklesem denních i nočních teplot v zimním období měníme svoji fyzio-psychickou výkonnost a senzitivitu. Rady pro péči o klouby, astma, chřipku a další problémy.

V dnešním světě není tento přechod z letního do podzimního a následně do zimního způsobu fungování až takový dramatický, jaký byl v minulosti. Člověk pracující v průmyslu nebo službách nepociťuje změny v počasí tak velmi jako ten, jehož obživou je lov a sběr, případně zemědělství. Přesun těžiště ze zemědělství na zmíněnou průmyslovou výrobu a v současnosti do různých druhů služeb, tak do značné míry odlehčil člověka a proces produkce od vrtochů počasí.

No i tak jsme na přírodních zákonitostech, navzdory všemu pokroku, stálé závislí. Více než zřejmé je to v oblasti zdraví a zdravotní péče. Lékaři velmi dobře poznají sezónní potíže, chřipkové epidemie na přelomu podzimu a zimy a zároveň jiná rizika, kterým je tělo v zimním období vystaveno. Zde si představíme několik zdravotních potíží, které více než jindy, číhají na člověka právě v zimě. 

Artritida, artróza v zimním období

Mnozí z těch, kterým byla diagnostikována nějaká forma artritidy nebo artróza, si stěžují na to, že bolesti kloubů se v zimním období podstatně zhoršují. Hovoří o intenzivnější bolesti a pocitech ztuhlých kloubů. Vědcům dodnes není jasné, jaký vztah je mezi chladným počasím a bolestí kloubů. Avšak hlasy tolika pacientů nelze umlčet a budoucí generace vědců jistě obrátí svou pozornost na řešení této záhady.

Zatím má člověk trpící bolestmi na výběr několik možností jak ji zmírnit. Někteří mohou jít nejpopulárnější, i když pravděpodobně, ne nejzdravější cestou užívání syntetických léků. Jiní, kterým je bližší alternativní cesta k řešení zdravotních potíží, mohou vybírat z celé řady čistě přírodních produktů, mastí, krémů, balzámů, výživových doplňků atd. Například od nás, od HillVital!!

Astma

Pokles teplot může znamenat riziko pro pacienty trpící astmatem. Obvykle se mluví o tzv. zimním astmatu. Chladné zimní počasí venku může zapříčinit astmatické podráždění, ale nebezpečí hrozí i doma. Právě zde se častokrát nacházejí alergeny, jakými jsou prach, plísně nebo srst, chomáče chlupů domácích miláčků. 

Abyste snížili riziko astmatického záchvatu, vyhněte se zmíněným stimulům a alergenům. Navrhujeme vyhýbat se chladu, zkontrolovat a uklidit bydliště tak, aby se tam nenacházel prach, plísně nebo např. roztoče v oblečení nebo ložním prádle. Těmito jednoduchými kroky můžete zabránit poměrně vážným zdravotním potížím. 

Hypothermie (podchlazení)

Hypothermie, nebo jinak podchlazení, je velkou hrozbou pre lidský organismus v zimním období. Dlouhodobé vystavení chladu a mrazu nebo několikaminutové ponoření do ledové vody může mít fatální následky. Pokles teploty pod určitou hranici vede ke změnám fungování metabolismu a organismu jako celku. Teoreticky je možné odstupňovat změny, které nastávají, když tělesná teplota klesne pod určitou hranici stupňů Celsia (od ztráty vědomí, omrzlin, bradykardie, až k smrti).

Zvláště u starších jedinců a dětí, kteří jsou citlivější na změny tělesné teploty, je důležité pečovat o vhodné oblečení a délku pobytu venku. Ujistěte se, že mají teplé a suché oblečení.

Infarkt

V zimním období stoupá počet infarktů. Příčinou toho je fakt, že už jen malý pokles teploty ovzduší způsobuje zúžení cév. Jak postupně stárneme, stává se stále komplikovanější udržet si stálou tělesnou teplotu, není jednoduché korigovat změny tělesné teploty.

Pro snížení rizika kardiovaskulárního kolapsu doporučujeme udržovat stálou tělesnou teplotu. Omezte délku venkovních aktivit a v případě nutnosti práce v chladu si dejte pravidelné přestávky. Nezbytné je zařazení teplého oblečení do svého sezónního šatníku, chránit se před chladem nošením čepice, šály, rukavic a pod.

Nachlazení a chřipka v zimním období 

Tyto potíže nejčastěji právě v zimě zaplňují čekárny všeobecných lékařů. Virus, který je příčinou tohoto onemocnění "oblibuje" chladné počasí, právě to jsou ideální podmínky pro jeho rapidní replikaci a napadání dýchacích cest. K jeho přenosu však pomáhá i fakt, že v chladném počasí trávíme více času v interiéru, kde se s lehkostí přenáší z člověka na člověka. 

Abychom těmto zdravotním potížím dokázali předcházet, musíme podniknout několik základních opatření. Prvním krokem je dodržování přísných hygienických návyků, pravidelné mytí rukou. Tímto způsobem eliminujeme jedno z největších rizik. Rovněž se doporučuje očkování a celková podpora imunitního systému prostřednictvím doplnění zvýšeného objemu vitamínů a minerálů do jídelníčku.  

Omrzliny v zimním období

Omrzliny velmi nepříjemně a bolestivě postihují končetiny při dlouhodobém vystavení chladu a mrazu. Jde většinou o poranění povrchových tkání, resp. kůže. Této hrozbě je však poměrně jednoduché předcházet, postačí teplé oblečení, tlusté ponožky, rukavice, šála, čepice ... Pokud jste nuceni strávit delší dobu venku v zimním chladu, je vhodné udržovat cirkulaci krve v končetinách a provádět pohyby rukou a nohou, přešlapování na místě a poplácávání rukama. V třeskuté zimě toto chování není bláznivé, naopak je velmi racionální.

Úrazy - modřiny, vyvrtnutí, zlomeniny

Zimní období patří k sezóně, kdy je riziko úrazu a jeho pravděpodobnost vyšší. Sportovní činnosti, jako jsou lyžování, snowboarding, bruslení, mohou vypadat jednoduše, pokud se díváme na někoho v těchto sportech zdatného. Ale pro začátečníka, který není pod dostatečným dohledem, mohou vést ke zraněním.

Nejen sport je ale hrozba, i jednoduchá procházka či proběhnutí na autobus může skončit nešťastně. Na kluzkém, zledovatělém povrchu si pohyb vyžaduje pozornost a opatrnost, kterou mu obvykle nemusíme tolik věnovat. Řešení této hrozby je jednoduché. Zvolte si vhodnou obuv a buďte opatrní!

Autogenní trénink je v psychologii a psychoterapií jednou z nejpoužívanějších relaxačních technik. Na rozdíl od jiných relaxačních nebo meditačních technik je autogenní trénink čistě praktickou záležitostí, která není postavená na náboženských nebo spiritualistických premisích. Jeho zvládnutí a osvojení umožňuje úspěšně zvládat stres a zároveň eliminovat jisté druhy patologického chování (např. může pomoci zbavit se závislostí, jakou je kouření nebo gambling), stejně i fyzických potíží. 

Mnozí z nás jsou každodenně vystaveni těžce zvladatelné pracovní zátěži a z ní vyplývající psychické napětí, které se častokrát odráží i na celkovém zdravotním stavu. Mít po ruce způsob zvládat stresové situace a udržovat si duševní klid a pohodu, může být užitečné ve většině životních situacích.

Tvůrcem konceptu autogenního tréninku je německý lékař, psychiatr Johannes Heinrich Schultz. Představil ho v roce 1932. Schultz zpozoroval, že u pacientů podstupujících hypnózu se objevují jisté tělesné vjemy tíhy a tepla. Snažil se najít způsob, jakým tyto vjemy, pocity vyvolat  bez použití hypnózy. Vytvořil jistou formu sugestivního či autosugestivního cvičení, které má působit na jistou část nervového systému. 

Autogenní trénink funguje prostřednictvím řady tvrzení, formulí týkajících se pociťování tíhy, teploty a chladu na různých částech těla. Pomocí tohoto procesu dochází k pozitivnímu efektu na autonomní nervový systém. 

Jak praktikovat autogenní trénink

Trénink by nebyl tréninkem, ani ten autogenní, kdyby si nevyžadoval dlouhodobé, poctivé úsilí a námahu. K tomu, aby měla tato relaxační technika skutečně pozitivní význam a efekt na vaše zdraví a duševní pohodu, je nutná dlouhodobá praxe. Autogenní trénink se skládá ze šesti standardních cvičení. Začít třeba od prvního kroku, prvního cvičení a postupně přidávat další cvičení. Člověk se řadou tvrzení obsažených v jednotlivých cvičeních, učí pociťovat a vyvolat pocit tíže, tepla, uvolnění a chladu. Doporučuje se praktizovat ho dvakrát-třikrát denně (minimálně alespoň jednou denně) v trvání 10-15 minut. Při pravidelném cvičení se dá předpokládat, že si člověk osvojí celou techniku a budou u něj patrné pozitivní změny v průběhu 8 až 12 týdnů.

Jak začít

Před zahájením autogenního tréninku je nezbytná příprava. Najděte si klidné, tiché místo. Můžete si vybrat mezi polohou vsedě nebo vleže. Při poloze vleže častokrát dochází k tomu, že človek upadne do spánku. Proto doporučujeme polohu vsedě. Uvolněte končetiny, opřete si záda, ruce položte na opěrky židle, nohy nenechávejte překřížené, ale položte chodidla celou plochou na podlahu. 

Někdy se k navození příjemné a klidné atmosféry používá hudba. Nicméně výběr hudby není náhodný, jisté hudební žánry svou melodií a rytmem mohou naopak působit velmi rušivě. 

S autogenním tréninkem není nejvhodnější začít ani hned po jídle, procesy trávení mohou rušit. V žádném případě nezačínejte s autogenním tréninkem v stavu intoxikace!

Před zahájením zavřete oči. Pomalu a zhluboka se nadechněte a vydechněte. Následně si začněte v mysli opakovat formulku: “Jsem klidný/á.” 

1. První cvičení

První cvičení se zaměřuje na pociťování tíže. Představte si v mysli, že vaše horní končetiny, ruce vám těžknou. Máte pocit, že je to tahá směrem dolů. V mysli si pomalu opakujte následující formulky: “Som klidný/á.(1-krát)” Následně: “Moja pravá ruka je těžká (6-krát), moje levá ruka je těžká (6-krát), obě mé ruce jsou těžké (6-krát).” Zopakujte tvrzení: “Jsem klidný/á.” Přejděte na dolní končetiny: “Moje pravá noha je těžká (6-krát), moje levá noha je těžká (6-krát), obě mé nohy jsou těžké (6-krát)”. Představte si, že svaly jsou ochablé, uvolněné, “těžké jako olovo”. Závěrem prvního cvičení je formulka: “Jsem klidný/á.” Odhadovaná délka cvičení je 2 až 3 minuty.

2. Druhé cvičení  

Další formule cílí na pociťování tepla v končetinách. Cílem je prostřednictvím pociťování příjemného tepla dosáhnout uvolnění. Přispívá se tak k prokrvení končetin. Opět začněte formulkou: “Jsem klidný/á” (1-krát), následně: “moje pravá ruka je velmi teplá (6-krát), moje levá ruka je velmi teplá (6-krát), obě mé ruce jsou velmi teplé (6-krát)”. Následuje formulka potvrzující stav klidu a hned za ní přejděte na nohy: “Moje pravá noha je teplá (6-krát), moje levá noha je teplá (6-krát), obě mé nohy jsou teplé (6-krát)”. Formulky použité v tomto cvičení by vám měly pomoci navodit pocit tepla, představu rukou a nohou v teplé vodě nebo vystavených paprskům zářivého slunce. Délka cvičení je 2 až 3 minuty.

3. Třetí cvičení

V třetí fázi je cílem zaměřit pozornost na puls a pravidelný tlukot srdce. Po úvodní formuli: “Jsem klidný/á (1-krát)”, pokračujte: “Puls je klidný a pravidelný (6-krát)” a znovu: “Jsem klidný/á (1-krát)” -  “Puls je klidný a pravidelný (6-krát)”. Spojíme příkazy s představou pravidelné srdeční činnosti. Cvičení trvá 2-3 minuty.

4. Čtvrté cvičení

V tomto cvičení je pozornost věnována pravidelnému dýchání. Začínáme opakovaně formulí zdůrazňující klidný stav mysli: “Jsem klidný/á (1-krát)”. Představíme si naši hruď a břicho jak v pravidelných intervalech dýchání stoupá a klesá. “Můj dech je klidný a pravidelný.” (6-krát). Následuje potvrzení příjemného stavu mysli: “Jsem klidný/á (1-krát)” a klidného dýchání: “Můj dech je klidný a pravidelný.” (6-krát). Délka cvičení 2-3 minuty.

5. Páté cvičení

Páté cvičení je zaměřeno na oblast břicha. Představte si teplo působící na břicho, ať už zevnitř nebo zvenčí. Věnujte dostatek pozornosti představě teplého proudu vln zasahujících centrum těla. Formulky určené pro toto cvičení jsou v tomto pořadí: “Jsem klidný/á (1-krát)” - “Mým břichem proudí teplo” (6-krát) - “Jsem klidný/á (1-krát)” - “Mým břichem proudí teplo.” (6-krát) Věnujte tomuto cvičení 2 až 3 minuty.

6. Šesté cvičení  

Poslední cvičení je zaměřeno na vnímání příjemného chladivého pocitu na čele. Představte si příjemný osvěžující vánek ve vlasech chladící čelo. Opakujte “příkazy” v tomto pořadí: “Jsem klidný/á (1-krát)” - “Mé čelo je příjemně chladné” (6-krát) - “Jsem klidný/á (1-krát)” - “Mé čelo je příjemně chladné” (6-krát). Doporučujeme cvičit 2-3 minuty.

Po absolvování všech cvičení a postupných krocích by mělo být vaše tělo zrelaxované a v takovém stavu můžete přistoupit k vlastním autosugestivním formulkám, které můžete zvolit podle vlastních potřeb nebo fyzických potíží: (např. Můj žaludek je uvolněný, život je radostný….).

Závěr

Výhodou autogenního tréninku je, kromě jiného i to, že ho můžete vykonávat samostatně a v podstatě kdekoliv. Formulky vlastní jednotlivým cvičením si můžete polohlasně opakovat sami pro sebe. Nicméně autogenní trénink může být a nejčastěji bývá vedený odborníkem, psychologem nebo psychoterapeutem, který dané formulky předčítává. V této podobě může mít charakter skupinového relaxačního cvičení.

Máte několik možností zakoupit si nebo získat nahrávku s příjemnou relaxační hudbou a řadou formulí, které tvoří postupnou řadu cvičení autogenního tréninku. Způsob, jakým toto “duševní cvičení” podstoupíte, je na vás.

Autogenní trénink může skutečně přinést pozitivní efekt mnohým lidem, může pomoci zvládat nervozitu i pocity úzkosti, dělat snesitelnými psychické i fyzické potíže a to cestou koncentrace, dosahování sebeovládání, klidu a vyrovnanosti.

Určitě jste už něco slyšeli o placebo efektu, však? Tento efekt má i svého méně příjemného dvojníka, je jím takzvaný nocebo efekt. Zatímco placebo efekt přináší pacientovi pozitivní účinky, nocebo efekt pacientovi přináší újmu, komplikace a zhoršení fyzického stavu zahrňující častokrát i bolest. 

Záhadou při těchto jevech zůstává, co způsobuje zlepšení, resp. zhoršení aktuálního fyzického stavu v případě těchto efektů. Při hledání odpovědi na tyto otázky se dostáváme na hranici filozofického nebo vědeckého problému vztahu mysli a těla. Mnozí redukcionisté, to znamená ti, kteří problém vztahu mysle a těla redukují na problém těla, by nad tímto fenoménem pravděpodobně jen mávli rukou. Ale vědci nebo filozofové se širším rozsahem zájmů a otevřeností pro neortodoxní myšlenkové modely, hledají odpovědi opírající se o takové pojmy, jakými jsou vědomí, představivost, imaginace, které by jiní vědci z oblasti psychologie nejraději vyloučili.

Placebo efekt

Pro srozumitelnost si definujeme pojem placebo, rep. Placebo efekt. Slovem placebo se obvykle označuje látka,“lék”, který neobsahuje žádné aktivně působící látky, které by mohly být účinné při léčbě konkrétní nemoci, ale i přesto přináší měřitelné fyzické zlepšení u pacienta trpícího určitým neduhem. Placebem mohou být a nejčastěji jsou např. Neškodné tablety cukru.

Pojem placebo efekt referuje k celkovému procesu konzumace, rep. Aplikace konkrétní látky, nebo léčebné procedury až k jejím zdravotním benefitům. Je zřejmé, že se za tímto efektem skrývá nějaká forma autosugescie, ale bližší a konkrétnější poznatky, které by vysvětlili celý mechanismus, ještě stále čekají na své odhalení.

Nocebo efekt

Nocebo efekt je méně známým a zároveň podstatně méně žádoucím dvojníkem placebo efektu. Kořen slova nocebo pochází z latiny, slovo “noceo” v tomto tvaru první osoby jednotného čísla znamená “škodím”. Zatímco placebo přináší pacientovi úlevu, nocebo je obvykle zhoršením aktuálního fyzického stavu. V případě nocebo efektu se zdravotní stav po konzumaci léků, aplikací krému, nebo jiném medicínském zákroku, komplikuje a dochází k zintenzivnění bolestí. Fyziologické příčiny těchto negativních reakcí organismu jsou i v případě nocebo efektu neznámé, resp. neexistuje pro ně fyziologické vysvětlení, ale jeho konkrétní negativní projevy jsou zřejmé a měřitelné.

Odborníci identifikovali několik základních psychologických jevů, které jak se zdá, stojí za projevy nocebo efektu. Jde o:

• způsob, jakým lékař mluví o možných vedlejších efektech a důsledcích nějaké léčebné procedury (terapie)
• důvěra k lékaři
• předcházející zkušenosti s podobnou léčbou
• výdavky na léčbu

Modelový příklad

Schopnost vytvářet si představy, modelovat budoucnost a žít očekáváním je jednou ze specifických lidských rysů. Placebo efekt a nocebo efekt ukazují, jaká bezprostřední interakce existuje mezi těmito mentálními schopnostmi a fyzickými procesy. Myšlení, v podobě pozitivních nebo negativních očekávání, má velký dosah na lidské zdraví.

Dnes díky novým zobrazovacím metodám mozku víme, jakým způsobm výzva k představě konkrétní činnosti rozsvítí konkrétní mozkovou oblast, neuronální obvod odpovědný za danou činnost, ať už jde o pohyb nebo vizualizaci předmětů. Nejen faktická činnost, samotná představa činnosti rozhýbe mozkovou aktivitu konkrétních oblastí mozku.

Představte si, že dlouhodobě čelíte neustupujícím bolestem hlavy. Rozhodnete se navštívit lékaře. Lékař po vyslechnutí a zvážení symptomů předepíše lék, který máte za úkol užívat jednou denně po snídani. Upozornil vás, že cena léků je dost vysoká. A že můžete očekávat vedlejší účinky v podobě nevolnosti a malátnosti. To, co vám však neřekne je, že ve skutečnosti je tabletka vyrobená z cukru, teda jde o “placebo”.  

Po převzetí předepsaných léků je užijete. Po hodině se u vás objeví pocit slabosti, cítíte pocit únavy, nevolnost, potřebu lehnout si. Cítíte, že se s vámi kroutí pokoj, To, co vás pravděpodobně napadne jako první je: "Už je to tady! Lékař mi to říkal. "Zde máme před sebou nocebo efekt.

Jako nejjednodušší vysvětlení se nám nabízí, že ne lék, ale to, co jste slyšeli od lékaře spolu s vaší náchylností k sugesci, způsobilo, že váš mozek a tělo reagovali tak, jak reagovali.

Pár slov na závěr

Příklad placebo a nocebo efektu je důkazem, že naše mysl (nebo pokud chcete, mozek) má nad námi, našim tělem a fyzickými pochody velkou moc. Dá se předpokládat, že poznání vzájemné interakce těchto dvou složek, by nám umožnilo ovládat mnohé nežádoucí nebo patologické procesy. Současná úroveň vědeckých poznatků nám to částečně umožňuje a nejen ona, stejně i různé formy “duchovních” nebo “duševních” cvičení (relaxace, meditace a pod.).

Placebo efekt a nocebo efekt se sebou přináší i jisté etické problémy pro lékaře a zdravotnické zaměstnance. Vyvstává zde například otázka, do jaké míry informovat pacienta o rizicích, vedlejších účincích konkrétní léčby tak, abychom v něm nevyvolali škodlivý nocebo efekt.

Ani placebo efekt není izolovaný od morálky a není eticky bezproblémový. Nasazení "léčby" založení na “placebu” jako “účinné” složce, lze odsoudit jako morálně nepřípustné, jako bažení po zisku ze strany výrobců takového “medikamentu” a zároveň klamání a balamutění pacienta.

Tím podstatným, co nám může poznání placebo a nocebo efektu přinést, je uvědomění si neprozkoumaných možností “duše” při sebeovládání psychické i fyzické složky člověka.

Představujeme vám jednu z nejlepších bylinek vůbec, kterou si snadno vypěstujete i ve vlastní zahradě. Řeč je o kostivalu lékařském. Léčivá trvanlivá bylinka se širokým využitím. Stačí ho jednou zasadit a už ho máte navždy. Ani proseknutí ani jiné poškození mu nezabrání růst. 

Pěstování a výskyt kostivalu lékařského

Pěstování kostivalu je jednoduché. Semena na jaře zasejte a po přibližně 4 týdnech malé sazeničky přesaďte na mírně stíněné místo, kde chcete, aby rostli. Ideální měsíc na výsadbu sazenic je duben. Kostival má rád vlhko, proto dbejte o jeho pravidelné zalévání. Pokud byste  uvažovali o rozmnožení, vyhněte se zimě. Jinak kdykoliv během roku můžete podzemními stonky množit kostival.

Nejlépe se kostivalu daří na vlhkých a zastíněných místech. Tehdy se rychle rozšiřuje do širších ploch a rozrůstá se. Roste volně v přírodě na loukách a polích. Najít ho můžete i při cestách a v zahradách. 

Kdy se sbírá?

Kostival lékařský kvete v létě - od května do srpna. Podle odborníků je právě tento čas nejlepší pro sběr květů. Trhat listy můžete vždy, když na pohled vypadají zdravě. Kostival patří mezi bylinky, které se sbírají celé a teda i s kořenem. Ten se sbírá hlavně na podzim, protože tedy má v sobě nejvíc účinných látek. Z hlediska účinků je právě kořen nejhodnotnější část bylinky.

Víte jak kostival pomáhá?

Nejběžněji se používá kostival na vnější použití a to na záněty. Léčí záněty všech druhů. Proto jsou jeho výtažky nejčastěji míchané do mastí, balzámů a krémů. Využívají se při ošetření akné, vyrážek, hemoroidů. Celkově léčí a hojí kožní zranění (popáleniny, poranění). Zkušení bylinkáři kostival používají i na obklady, kterými tlumí otoky a bolesti. Důvodem je obsah analgetických látek, které jsou schopné zmírnit bolest. Dokonce pomáhají i při chronických revmatických nebo fantomových bolestech. 

Kostivalové obklady se osvědčily také při úrazech. Zmírňují modřiny, ulevují od bolesti při zlomeninách, výronech, vykloubení nebo při natažených šlachách. Utišit ním můžete i problémy při doudíraných kloubech, šlachách a svalech. Není ničím neobvyklým přikládání zábalů i na křečové žíly. 

Dobře poslouží i tinktura. Tu si natírejte například na tenisový (případně golfový) loket. Zabírá při všech zdravotních komplikacích, které jsou vyvolané poškozenou tkání. Rady zkušených poukazují na to, že tinktura si dokáže poradit i s bolestí zubů. Zmírní zánět, čímž může zachránit zub (to neplatí pro kaz). 

Kostival se používá i na vnitřní používání. Vyzkoušet můžete sílu léčivého čaje z kořene při problémech s trávením nebo krvácení žaludku. Jako kloktadlo ho používejte při hnisavé angíně, paradentóze nebo při onemocnění dýchacích cest (průdušek). Při vnitřním užívání však buďte velmi opatrní. Celkově doporučujeme využívat kostival zejména na vnější použití. 

Kostival účinkuje díky bioaktivním látkám jako flavonoidy, silice, kyseliny, třísloviny, vitamíny A, B12, C, zinek, jód, vápník, fosfor, železo, hořčík a alantoin. A jak ještě dokáže účinně působit kostival vnitřně? 

• Podporuje imunitní systém
• Ochraňuje a regeneruje buňky 
• Podporuje zdraví dýchacích cest
• Pomáhá odstraňovat zánět močových cest
• Pomáhá čistit ledviny
• Léčí žaludeční vředy 
• Pročišťuje trávení

Udělejte si doma léčivou tinkturu…

Čerstvý kořen z kostivalu důkladně omyjte, nakrájejte, následně vložte do sklenice a zalijte lihem. Roztok uskladněte na tmavém a teplém místě na 60 dní. Po 60-denním louhování tinkturu přeceďte do sklenice a tu uzavřete. Hotovou tinkturu mějte uloženou v lednici a použijte vždy, když se objeví zdravotní problém.

Věděli jste, že…?

Při vnitřním užívání se vyžaduje opatrnost, protože se mohou projevit i nežádoucí účinky kostivalu. Škodlivost kostivalu souvisí s obsahem pyrolizidinových alkaloidů, které jsou při dlouhodobém vnitřním užívání nebezpečné. To je důvod, proč jsou například ústní vody s obsahem kostivalu zakázané prodávat v Kanadě, Německu nebo i Velké Británii. Jako při všech bylinkách i tu platí, nejasností s užíváním konzultujte s odborníkem.

Sami jste se stali obětí lupénky nebo máte někoho ve svém okolí, kdo bojuje s tímto kožním problémem? Možná mezi první otázky, které vám bloudí hlavou, patří i tato: Je lupénka nakažlivá? Odpověď:

“Lupénka není nakažlivá a nestáváte se tak hrozbou pro ostatní!”

Při lupénce (psoriáze) nemusíte mít strach ani o život, svůj nebo ostatních. Ale faktem zůstává, že její příznaky mohou výrazně ovlivnit kvalitu vašeho dalšího života. Viditelné kožní projevy související s lupénkou nejsou jen estetickým problémem. V mnohých případech toto kožní onemocnění představuje omezení při každodenních činnostech a z toho vyplývající  psychický diskomfort postiženého. 

Nelze ji šířit dál

Lupénka je neinfekční onemocnění, takže nemocný ji nemůže šířit dál.  Lupénka patří do kategorie chronických onemocnění kůže, která se vyskytuje na základě genetické predispozice a úzce souvisí s poruchou autoimunity. Nejčastěji se vyskytuje ve formě tzv. ložiskové lupénky - psoriasis vulgaris.

Projevuje se formou svědících šupinatých ohraničených ložisek, ale může pokrývat i větší část těla. Při pozdě a nesprávně diagnostikované léčbě i celé tělo. Pro nevábný až neestetický vzhled si však široké okolí mnohokrát myslí, že psoriatici mohou představovat hrozbu a neznalí mají tendenci vyhýbat se takovým pacientům. To může být další psychická rána pro již bez-tak nemocného člověka. 

Není nakažlivá a dokonce se s ní dá bojovat

Současná medicína poskytuje několik druhů léčby lupénky, ale ani jeden z nich vám nezaručí absolutní vyléčení. Lupénka se zcela vyléčit sice nedá, avšak možností jak účinně ošetřit a zmírnit její nepříjemné projevy je několik. Mezi nejověřenější a nejúčinnější patří:

• Lokální léčba - krémy, balzámy, šampony (Dbejte na kvalitu, vybírejte produkty s jemným složením, které uleví od symptomů jako svědění, zarudnutí, podráždění, ideálně bez umělých vůní a barviv. Doporučujeme Psorisoft balzám od HillVital na bázi bylinných extraktů.)
• Systémová léčba - kortikoidy, léky nebo výživové doplňky
• Lázeňská léčba

A co si zapatovat?

• Lupénka se léčí symptomaticky, jejím cílem není odstranit příčinu, ale zmírnit symptomy.
• Lupénka není nakažlivá.
• Někdy dokážou příznaky lupénky ustoupit na několik měsíců dokonce až roků.
• Přesnou příčinu vzplanutí lupénky odborníci nepoznají.
• Lupénka má různý průběh a u každého se projevuje jinak.
• S věkem se onemocnění může zmírnit nebo zhoršit. 

Chtěli byste výsledky vaši léčby zlepšit? Hledáte cestu jak nezatížit tělo? Jak mu prospět jen z přírodních zdrojů? Tak zřejmě uvažujete nad alternativní přírodní léčbou dny, která je pro tělo úplně přirozená. Je tu hned několik možností, které v tomto článku najdete, ale důležité je si správně vybrat. 

Proč si lidé volí alternativní léčbu

Alternativní léčba může být mimořádně pomocná a to i bez těžkých chemických preparátů. Je pro tělo přirozená a může skvěle podpořit nastavenou medikamentózní léčbu. V minulosti byla sice vyloučená na okraj, ale dnes se stává běžnou součástí léčby. Tato možnost je lákavá pro lidi, kteří  trpí různými nemocemi. Kožní, kloubní, imunitní… včetně dny.  

Abychom vás uvedli do obrazu, tak přibližně 30% lidí už využilo nebo využívá alternativní medicínu. Například v případě pacientů s artritidou (druh artritidy je i dna) je procento podstatně vyšší. Je to až 60% pacientů.

Co si vyžaduje?

Doplňková léčba vyžaduje aktivní přístup. Přebíráte velení, berete na sebe odpovědnost za vlastní zdraví. Také potřebujete dosáhnout  pozitivnější, optimističtější stavy mysle. Ty proces uzdravování urychlují. Všeobecně se přijímá fakt, že nemoc ovlivňují z velké míry myšlenkové procesy a proto sa fyzický stav zlepšuje nebo naopak zhoršuje. Proto se vyhýbejte stresu.

Dopřejte si vyváženou a zdravou stravu. Dieta při dně by měla být samozřejmostí. Omezujte se v konzumaci masa a nahraďte ho zásadotvornými potravinami jako je zelenina, luštěniny. Stravování při dně je komplexnější a vyžaduje si více pravidel. Dodržovat dietu není jednoduché jelikož je potřeba si na ni zvyknout , ale není to nemožné. 

Doplňkové terapie pro léčbu dny 

Existuje mnoho možností doplňkových terapií a je na vás se rozhodnout a vybrat si. Můžete si vybrat terapii, kterou děláte sami doma nebo skupinovou. Nebo jestli zvolíte návštěvu odborníka. Vybrat si můžete starodávnou léčbu z východu nebo tradiční bylinnou. Volba je na vás a vašich požadavcích. Nejpoužívanější a nejdostupnější terapie na léčbu dny jsou:

• Akupresúra a akupunktúra
• Aromaterapie
• Alexandrova technika
• Biofeedback
• Chiropraxe
• Bylinná léčba dny
• Homeopatie
• Hydrotherapie
• Meditace
• Naturopatie
• Osteopatie
• Reflexologie
• Relaxace
• Jóga

Ze širokého výběru je nejdostupnější bylinná léčba dny. V našem zeměpisném pásmu tradiční a léty prověřená. V současnosti na trhu najdete čaj na dnu, masti, balzámy nebo výživné nápoje. 

A jaké jsou nevýhody alternativní léčby?

Při doplňkové léčbě musíte být trpělivější. Nezabírá “ze dne-na den”, tak jako je to u konvenční, tradiční medicíny. Také vyžaduje vaše větší úsilí a především pozitivní mysl. 

Samozřejmě buďte opatrní a zvažte, která forma doplňkové léčby vám vyhovuje, jaké jsou o ní důkazy a dostupné informace. V současnosti neexistuje dostatek kvalifikované spolupráce mezi klasickými a alternativními lékaři.  Proto potřebujete udělat  kvalifikované rozhodnutí.

Plíseň nohou se může vyskytnout kdykoliv během roku, ale zejména v létě, kdy trávíme více času na veřejných koupalištích. Co pomáhá na plíseň nohou a jak se nepříjemností zbavit nadobro?

Plíseň nohou je nejběžnější plísňovou infekcí

Plíseň na nohou (mykózu) můžete získat velmi jednoduše. Někteří z nás jsou na ni náchylnější, jiným se vyhýbá po celý život. Nejčastěji si ji donesete z koupaliště nebo bazénu či sauny, ale hrozbou může být i nákup obuvi - stačí si vyzkoušet obuv, kterou si předtím zkoušel člověk s plísňovým onemocněním. Může se však šířit i běžnými věcmi, jako ručníky, ložní prádlo nebo oblečení. 

U 50% lidí se objeví alespoň jednou za život

Plísňové infekce se mohou objevit na kterékoliv části těla. Jelikož plísně  a houby jsou běžně přítomné na našem těle spolu s různými jinými bakteriemi. Pokud má ale houba místo a prostor na růst, stává se infekční.

Plísňová infekce nehtů vzniká v důsledku růstu hub na nehtu, v něm a pod ním. Houbám se daří zejména v teplém a vlhkém prostředí, díky kterému se dokáží i přemnožit, houby se však nemusí na vašem těle vyskytnout jen tak, často je můžete od někoho, kdo už je má, chytit.

Prevence vzniku plísní:

Obuv zkoušejte jedině v ponožkách. Do bazénů, veřejných sprch a podobně vstupujte jen v žabkách a raději si nepůjčujte sportovní obuv. Upřednostňujte vzdušnou obuv. V uzavřené obuvi noste bavlněné ponožky a v zimě se snažte přezouvat, abyste netrávili celý den v zateplených botech.

Pokud pravidelně navštěvujete nějaký salón na manikúru nebo pedikúru, určitě se přesvědčte, jestli jsou dané nástroje pravidelně dezinfikované. Mnohé případy plísní na nehtech jsou právě z důvodu nesprávné hygieny v salonech.

Infekce nejčastěji postihuje oblast mezi prsty nohou, oblast pod nehtem, nehtové lůžko a nehet. Proto je v rámci prevence velice důležité po koupání oblast mezi prsty na nohou utřít do sucha.

Léčba plísní nohou: 

Sami si můžete vybrat, jestli s problémem zajdete za doktorem nebo si pořídíte volně prodejné léky. Plíseň není velkým problémem, ale třeba proti ní bojovat efektivně a hned, když se o ní dozvíte.

Stejně můžete stavit na rady “babiček” a doma si lék vytvořit. Pomoci vám může například 15 minutová teplá koupel nohou se sklenicí octu, česnekový obklad, čajovníkový olej nebo pomerančovník hořký. Musíte si však být vědomí toho, že ta je vhodná spíše na počáteční stádia a lehčí formy infekce.

Bradavice jsou po akné druhým nejčastějším kožním problémem. 

K tvorbě bradavic může přispět oslabená imunita, ale i mnoho dalších faktorů.

Jak se bradavice přenášejí a odkud sa berou?

Bradavice se přenášejí přímým kontaktem kůže. Dostanou se do podkoží v místě, kde je naše kůže oslabená - kde je rozmočená, zpocená, nebo jinak narušená. Proto se objevují zejména na rukou a nohou, kterými se nejčastěji dotýkáme nakažlivých míst. Nejvíce se s nimi setkáváme při bazénech koupališť, ve veřejných sprchách, saunách, šatnách sportovních zařízení nebo jiných frekventovaných a vlhkých místech, kde sa také často pohybujeme bosí. Léčba není jednoduchá, ale také není nemožná.

Není bradavice jako bradavice 

Poznáme 5 hlavních typů bradavic, které se liší místem svého obvyklého výskytu, ale i svou odolností. 

• Pravá bradavice je ze všech typů nejčastější. Je to sivý, na dotyk tvrdý výrůstek, který se časem může postupně zvětšovat. Nejčastěji se vyskytuje u lidí mladších než 30 let. 
• Plochá bradavice se zasa nejčatěji vyskytuje u dětí. Jde o růžové výrůstky vyskytující se ve větším množství, přenášejí se rozškrabáním. 
• Nitkovitá bradavice se nachází v místech, kde máme nejjemnější kůži, nejčastěji v okolí očí, úst a na krku. Jde o drobné, výrazně úzké a vystupující výrůstky kůže, které díky svému tvaru velmi často strhneme, čímž podporujeme jejich další šíření.
• Plantární bradavice se vyskytuje na chodidlech tam, kde na ně vyvíjíme při chůzi největší tlak. Mají kruhovitý tvar, ohraničený bílým prstencem. Čím je starší a větší, tím více bolí. Je také velmi odolná vůči léčbě.
• Genitálne bradavice (kondylomy) jsou jedním z nejčastějších pohlavně přenosných nemocí. Přenášejí se pohlavním stykem a ze sliznice na sliznici.

Co pomáhá na bradavice?

Pokud objevíte bradavici včas a nedáte jí šanci k většímu šíření, můžete se jí zbavit i doma. Existuje na to několik způsobů. Dá se zmrazit tekutým dusíkem nebo naleptat kyselinou, přičemž však třeba chránit zdravou kůži okolo bradavice například vazelínou. Nebo také můžete vyzkoušet jeden z "babiččiných receptů", které jsou přírodní a svými vysokými antiseptickými vlastnostmi účinně proti bradavicím bojují. Jsou to například: 

• šťáva z pampelišky,
• vlaštovičník nebo tinktura z něj,
• propolis smíchaný s medem,
• citron nebo jablečný ocet,
• ricínový olej,
• nimbový olej 
• česnek.

Aplikujte tyto přípravky 2-3krát denně přímo na místě pomocí vatičky anebo pomocí náplasti nechte působit po většinu dne. Účinek se většinou dostaví do jednoho týdne. Ale třeba si dát pozor, aby se přípravky zbytečně neaplikovali na zdravou kůži, která může být citlivější než samotná bradavice.

Prevence vzniku bradavic

Někdy se nákaze nevyhnete, zvláště pokud navštěvujete místa, kde jsou přezůvky zakázány z jiných zdravotních důvodů jako např. v sauně. Ale všude tam, kde je to možné, tedy v aquaparcích, šatnách a podobně noste vždy přezůvky.

Jejich šíření je velmi úzce spojeno i s imunitním systémem. Proto ho neváhejte posilňovat i doplňky stravy, jako ..

Propolis (včelí lepidlo) je směs pryskyřičných látek, včelího vosku, balzámů a éterických olejů. Má protizánětlivé a bolest snižující účinky, ničí bakterie a viry.

Jak ho včely produkují?

Včely sbírají pryskyřici na stromech a přidávají do nívýměšky svých žláz. Do úlu nosí propolis na zadních nohách, podobně jako pyl. Propolis používají ve dvou formách. Řídký a hustý. Řídkým natírají stěny a jiné části úlu. Ten zde působí dezinfekčně, proti plísním, virům a bakteriím. Hustý propolis používají pro izolaci úlu - i protose mu někdy říká včelí tmel.

Ať už do úlu pronikne jakýkoliv zdroj nákazy, včely neváhají a ihned ho obalí propolisem, který si svým složením aktivně poradí se všemi bakteriemi a mikroorganismy. A takovou stejnou sílu můžeme využít i v našem těle.

Proč propolis používat?

Je výborným prostředkem na podporu imunitního systému, působí proti různým mikrobům, bakteriím a virům. S oblibou se využívá při léčbě kožních onemocnění jako akné, afty, záněty dásní, bradavic, popálenin, proleženin, křečových žil, popraskaných pat, oparů nebo různých zánětů na kůži. Propolis urychluje a usnadňuje hojení ran. Je to stejné, jako když dezinfekčním čistícím prostředkem umyjete koupelnu - zničíte všechny bakterie a vytvoříte vrstvu, na níž nějakou dobu žádná další nepřežije.

• Možnosti využití propolisu jsou opravdu široké. Je vhodný pro vnitřní i vnější použití.
• Při vnějším použití stačí postižené místo natřít mastí nebo tinkturou a opláchnout.
• Propolis je nejvzácnějším dílem pilné práce včel a je oblíbenou součástí v kosmetice.

Ukrývá se v něm až 300 účinných látek, které jsou koncentrované v naší hojivé propolisové masti. Receptura na bázi za studena lisovaných olejů, včelího vosku a extraktu z propolisu je určena na šetrnou péči o různé druhy kožních problémů. Pro špičkové a důkladné ošetření doporučujeme použít i propolisové mýdlo, které je výborným prostředkem denní hygieny i ošetření problematické, poškozené pokožky. Pomáhá pokožce k obnově a regeneraci jejího zdravého vzezření.

Tinktura vzniká louhováním surového propolisu v alkoholu, jeho následným scezením a zředěním na 60% koncentraci. Na dokonalé vyluhování propolisu je potřebný koncentrovaný alkohol (80% - 96%), proto nejsou v vhodné slabší náhrady ve kterých se propolis dokonale nerozpustí a tinktura není dostatečně účinná.

Při vnitřním použití můžeme tinkturu nakapat do trocha vody, mléka, medu nebo na kostku cukru. Dávkování se liší podle typu onemocnění. V případě závažnějších onemocnění je vhodné použití propolisu konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Pozor na alergickou reakci na propolis!

Tak jako na všechny včelí produkty, tak i na propolis mohou být citlivější alergici. Proto je důležité před prvním použitím propolisu udělat test na citlivost.

Otestujte se na alergii na propolis

Při vnějším použití - testujeme na vnitřní straně zápěstí - tamponem vetřete malé množství tinktury a nechejte zaschnout. Pokud na kůži nevznikne do 24 hodin zarudnutí nebo pupínky, můžete propolis užívat. V opačném případě není užívání propolisu vhodné.

Při vnitřním použití - začněte minimální dávkou a sledujte reakcii organismu. Pokud je vše v pořádku, můžete propolis užívat. Když se ale objeví jakákoliv nežádoucí reakce, není užívání propolisu vhodné.