Zima nás opět překvapila. Nejen motoristy, ale i nás, kteří jsme již přestali doufat, že počasí ještě ukáže svou sílu. Venku hustě sněží. Piji teplý čaj a přemýšlím, jak trávíte tyto zimní dny vy. Já poslední dny moc nevycházím z domu, abych nepřišel k úrazu. Šetřím své tělo a piji mnohem více čajů, než obyčejně. O jejich přípravu se stará moje drahá manželka Helenka. Já jsem jen vzorný konzument. Zjistil jsem, že ty bylinkové nejsou vůbec špatné. Dokonce jsem zpozoroval i některé jejich účinky. Jedno je jisté - po každém šálku usnu jako dřevo. Někdy si myslím, že je to tím pokročilým věkem, jindy podezírám manželku, že mi záměrně servíruje čaje na spaní, abych ji nevyčerpával svým řečmi… Každopádně, chutnají mi.
Většinu dne se dívám na tu nejkrásnější televizi – okno v mém obýváku. Pozoruji, jak se příroda kouzelně mění pod náporem sněhu, pozoruji lidi, dění na ulici a pomalu sním o zeleném jaru. Tehdy odjíždíme na chatu a připravujeme se na letní sezónu. Právě teď si uvědomuji, jak mi chybí práce na zahradě… Máte to tak i vy?
V bytě je výjimečně ticho, neboť vnoučata nepřišla. Jeli s rodiči lyžovat a návštěvu prarodičů vynechali. To ticho si s Helenkou užíváme, ale naše myšlenky na to, jak se mají, jsou o to silnější. Nejmenší vnučka se teprve seznamuje se sněhem. Starší vnuk už stihl lyže zaměnit za dnes populární snowboard.
Zimní sporty a zážitky s nimi spojené jsou vždy překvapením. Někomu po nich zůstanou zábavné vzpomínky, jiným modřiny, jizvy nebo i strach. Během mého působení ve školním sboru jsem jich zažil nespočet. O jeden z nich se s vámi rád podělím příště.
S přátelským pozdravem