Když jsem za mlada podnikal se žáky školní lyžařské zájezdy, základem sportování bylo mít zodpovědnost za sportovní vybavení. Kdysi jsem svým žákům zvykl říkat:"Voják se stará, voják má."Jen jsem občas zapomněl, že neučím třídu plnou vojáků, ale mládež v rozkvětu puberty. Léta učitelování mi nadělili plno lekcí, na kterých se směju dodnes. Tady je jedna z nich…
Bylo běžné, že na lyžařský výcvik se nasbíral plný autobus žáků. Nejhorší byly nástupy a výstupy z autobusu. Podvědomě jsem očekával nějakou katastrofu. Vždy mi počet žáků musel sedět s jedním párem lyží. Jednou jsem doplatil na důvěru, že sedmáci jsou téměř dospělí. Moji sedmáci dokázali udělat i v těchto počtech rozdíl. Jak? Dva experti si v den odjezdu družně povídali a své lyže nechali opřené o autobus. V domnění, že je už naložili, jsme je při vstupu do autobusu započítali, ale při výstupu svůj pár lyží v ruce už neměli. Shodou okolnosti to byli sportovně nadaní žáci, na jejichž výkon jsem spoléhal při plánování soutěží v lyžování žáků. Byla to doba, kdy jsme o půjčovnách lyží ani neslyšeli. Dovedete si představit, jak se třicet žáků lyžovalo s dvaceti osmi páry lyží? Smůlu měli ti žáci, jejichž velikost boty byla stejná s velikostí nohy těchto „darebáků“. Museli se častěji přezouvat… Chválabohu jsme si jako škola z této lyžařské soutěže odnesli jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Alespoň jsem se nebál setkání s ředitelem, jak mu vysvětlím volně ležící pár lyží na školním dvoře.
Kdysi nebyly půjčovny lyží běžné, jak jsem si toho všiml minule v Tatrách. Sportování bylo o osobním vztahu. Když jste si někdy všimli lidí cestujících ve vlaku na lyžování, každý si ten svůj pár lyží tiskl u těla. Pamatujete? Tvořili nerozlučný tandem. Jiné to nebylo ani v autobuse. A ti, kteří měli lyže připevněné na nosičích aut, všem dávali hrdě najevo, že směřují na lyžování. Darmo, lyžovačka byla událost. Dnes je událostí, kdy napadne sníh a katastrofou, když ho napadne hodně.
Těšme se, že můžeme zimní krajinu pozorovat. Užívejme si teplo domova, dokud je pro nás samozřejmostí. Možná se moje vnoučata budou ještě lyžovat i během velikonočních prázdnin. Necháme se překvapit.
S přátelským pozdravem